
Jako první věc, aby nedošlo k mýlce, chci zdůraznit, že věřím v Boha i anděly, či chcete-li Vesmírnou inteligenci a lásku. To ano. A obracím se k Němu, modlím se svým vlastním způsobem a moje modlitby, pokud jsou upřímné a soustředěné, tak dříve či později NESOU SVÉ OVOCE! O síle modliteb nemůže být pochyb ani když se modlíte svými vlastními slovy, pokud to tedy nezúčastněně nedrmolíte, abyste to měli rychle za sebou, jako někteří věřící pokrytci v kostele 🙂 A i když nevěříte v Boha, protože jste třeba buddhisté, tak Buddhismus je směr, který je velice inteligentní a láskyplný, to je taky naprosto v pořádku. Anebo věříte v SEBE – taky v pořádku. Já tady chci hovořit o něčem jiném – o lidech, kteří si osobují právo nadřazovat sebe nad ostatní a prohlašovat o sobě třeba, že jsou osvícení, zatímco mohou být jen pomatení či duchovně ulítlí. Bohužel však bývají převelice přesvědčiví a lidé jim to baští. No, ale tito jsou ještě neškodní. Takovýmito guruy mohou být dokonce podvodníci a zločinci, o nichž se to veřejně neví, protože provádějící své zločiny pěkně v potají, tak, aby si na ně nikdo nepřišel. A tito lidé si někdy dokonce osobují právo hovořit ústy Boha. Někteří o sobě dokonce prohlašují, že jsou Božím vtělením! Netvrdím, že božská vtělení neexistují, ale je potřeba hodně rozlišovat, a to někdy jde hodně těžko, pokud nehledáte informace a sami se časem nepřesvědčíte. A proto je lepší věřit v sebe sama, případně se obracet rovnou na Boha (nepersonalizovanou Nejvyšší Bytost), sám za sebe mimo jakýkoli systém, sektu či volné společenství.
Důvěryhodného a moudrého člověka, který vám může pomoci na vaší duchovní cestě, většinou poznáte podle toho, že hovoří prakticky, srozumitelně a je pokorný a skromný. Nepotřebuje ke svým „pravdám“ publicitu ani publikum. Nezahlcuje nás obecně platnými pravdami, na které si můžeme přijít sami. Takže např. rčení „milujte se“, „odpouštějte všem“ nebo „nic než láska“, „buďte vždy laskaví“, „zbavte se ega“ jsou nicneříkající a leckdy i zavádějící. Taková informace nám nic nedá, protože to přece všichni víme, to nám nemusí nikdo říkat a opakovat. A navíc je NELZE brát úplně doslova (např. ego není špatné, je jako nůž, kterým si můžu ukrojit chléb nebo zabít člověka, nebylo nám dáno proto, abychom se ho zbavovali, ale abychom ho používali s rozumem a láskou, bez ega bychom umřeli). Podobná slova a fráze jako „miluj bližního svého“, „nepokradeš“ – to přece víme, to není nic nového, ale dá se tím zalíbit davům, používá církev a někteří samozvaní guruové, kteří jsou třeba i světoznámí a velmi uznávaní, a to právě proto, aby se nám zalíbili, protože takové rady může přece dávat jedině veskrze dobrý člověk, nebo ne? No, právě, že ne! V případě mnohých z nich se jedná o vlky v rouše beránčím. A za vnějším „huj“ se skrývá vespod velké „fuj“. Nechci se nikoho z vás dotknout a nechci být úmyslně adresná, aby mě někdo za to nenapadnul, nestojím o problémy, které by stejně ničemu nepomohly, názor si ostatně udělejte sami, ale nemusíte věřit všemu, co je vám předkládáno na zlatém či růžemi vystlaném nebo ob-andělíčkovaném podnose. Já jsem tomu dříve taky naletěla, ale pak jsem se přesvědčila mnohdy o svém velkém omylu, a proto o tom teď hovořím. Naštěstí mě nikdo z nich nestihl sexuálně zneužít, zatímco mnohé jiné ženy či muži zneužiti byli! Byli znásilněni gurumuži, co se staví v duchovním světě na příčku nejvyšší! (Pozn. V tomto článku mluvím o gurumužích, ne o guruženách. Guružen jednak moc není a navíc jsem nic nekalého o žádné Guruženě neslyšela ani nečetla). Tito zneužití muži či ženy mají leckdy nadosmrti trauma a hluboké rány v srdci ze zklamání z toho, komu bezmezně věřili, milovali ho a uctívali jako božské vtělení. O tom je spousta autentických výpovědí na internetu. A kdyby jen to, kolikrát se v těchto duchovních kruzích dějí ještě horší věci, o čem málokdo ví a tutlá se to.
Můžete namítnout, že na duchovních setkáních či shromážděních, kde je centrem pozornosti nějaký duchovní mistr, bývá přece krásná a láskyplná atmosféra a přítomné to pozvedá. S tím souhlasím. Ale víte proč tomu tak je? Nikoli díky tomu mistrovi, nýbrž díky všem těm duchovně založeným lidičkám, kteří tam přišli! Ti, kteří tam opěvují mistra a klaní se mu, protože věří, že On či Ona je pozvedá a vytváří tu nádhernou atmosféru, tak právě ti jsou tvůrci této překrásné atmosféry lásky. Ano, ten dav, nikoli sám mistr twistr 🙂

Dále různá duchovní literární díla či nejrůznější duchovní metody, jenž nás mají dovést k údajnému osvícení a zvyšovat naši duchovní úroveň, jsou v drtivé většině paskvily, které mají za úkol zmanipulovat davy duchovních hledajících a svést je na špatnou cestu a udělat z nich tvárné, hodné a poslušné a hlavně tupé ovce. A oni ve své naivní důvěře se svést nechají. Sice díky počtení takových děl můžeme občas dojít k nějakému dílčímu prozření či dílčímu dočasnému osvícení naší mysli, to je pravda, ale ve skutečnosti velkou cenu většina z nich i tak nemá. Netvrdím, že všechna, některá taková díla jsou hodnotná, ale musíme rozlišovat a dobře si vybírat. Používejme raději zdravý rozum a tvořme si vlastní názor 🙂 Vemte si třeba takovou meditaci. Určitě je velmi užitečná, například k elminiaci důsledků stresu, k uvědomění si důležitých věcí, které při ní vyplují na povrch, ale meditovat dvě nebo víc hodin denně je nesmysl. Navíc meditace, kdy se vznášíme kdovíkde mimo realitu, není meditace. A kdyby byla pravda to, že meditace urychluje duchovní růst a vede k osvícení, byla by spousta lidí osvícených, a to není!!! A hlavně by byly osvícené úplně všechny kočky, protože ty promeditují skoro celý svůj život 🙂 Člověk se nenarodil kvůli tomu, aby proseděl se skříženýma nohama a zavřenýma očima, duchem mimo, půlku života.
Duchovní probuzení ani růst se nedá urychlit žádnou „zkratkou“ ani „technikou“, to je každodenní mravenčí práce sama na sobě v obyčejném životě, na všech vztazích, včetně vztahu k sobě, vztahu ke zvířatům, k přírodě, ke všemu. Je to pozvolný růst, jako když stavební dělník pokládá pečlivě jednu cihlu za druhou. Umělé zkratky neexistují i když by se nám to možná líbilo 🙂 Já si taky dřív myslela, že existují a pěkně jsem naletěla a vzpamatovávala jsem se z toho několik let. Třeba mi až pozdě došlo, že jsem toužila po urychleném duchovním růstu a osvícení proto, že jsem byla ve skutečnosti v pozemské realitě po dlouhou dobu nešťastná, a tak jsem toužila být už konečně šťastná, a to navždy. Pak jsem tuto motivaci, když jsem ji prohlédla, vystřídala za jinou zcestnou motivaci – za touhu spasit svět i za cenu sebeobětování. Ano, čtete dobře, tak pitomá jsem byla. Už jen ta motivace byla od základu špatná, a proto nemohu jít příkladem, ale považuji za svou snad skoro povinnost alespoň trochu zkusit lidem otevřít oči, když už mám takové zkušenosti. Ale jinak si můžete samozřejmě ponechat svůj vlastní názor – jiný než mám já. Můžete mít jiné zkušenosti než já. Ostatně si můžete informace na internetu dohledat, když budete chtít. Toto je můj web, tak na něm píšu, co chci, ale nevnucuji se 🙂