Kraniosakrální biodynamika
Kraniosakrální biodynamika, anglicky Craniosacral Biodynamics (Cranium = lebka, Sacrum=kost křížová, Biodynamika = nauka o životních funkcích organizmu). Nemá to nic společného s kostelem, jak se mnozí z názvu domnívají. No, nechme název. Pojďme k objasnění toho, co to je.
Kraniosakrální terapie má od jisté doby více odnoží. Jednak se jedná o Kraniosakrální terapii biomechanickou, která je velmi náročná a složitá pro praktikanta na osvojení a provedení, je zde potřeba znát do jisté míry anatomii a je to v podstatě ta původní, klasická kraniosakrální terapie, kterou vyvinul Dr. John Upledger v 70letech minulého století. Dle mého názoru a mnohaletých zkušeností je tato odnož mnohem účinnější nežli její mladší biodynamická „sestra“. Lidé si tuto tzv. „biomechanickou“ kraniosakrální terapii zaměňují za Kraniosakrální terapii „biodynamickou“, které se také říká Kraniosakrální biodynamika, což chápu, protože kdo se v tom má vyznat. Ve skutečnosti je to jiná metoda a je pro mě nepochopitelné, jak mohou mít obě stejný základní název. Společné mají jen to, že obě jsou velice jemné a příjemné pro klienta, obě působí komplexně a u obou je důležitý předpoklad toho, že praktikant se musí umět při této práci ponořit do hloubky svého bytí a nesmí zůstat „napovrchu“ ani pracovat jen mechanicky. Mimochodem – i proto mi připadá název „biomechanická“ kraniosakrální terapie, který se poslední dobou vžil pro klasickou kr. terapii, zcela nevhodný, neboť termín „…mechanická“ ji podle mě vůbec nevystihuje a navíc je to ta původní klasická Kraniosakrální terapie.
Prostě termín „Kraniosakrální terapie“ je často používán terapeuty pro jakékoli kraniosakrální odnože. Takže i ti, kdo nabízejí kraniosakrální biodynamiku či osteopatii, ji nabízejí pod názvem Kraniosakrální terapie. Zřejmě si vypůjčují tento název proto, aby alespoň nevenek KS biodynamika působila trochu vědečtěji či seriózněji – to je jen má úvaha 🙂 Ve skutečnosti byl termín „kraniosakrální terapie“ původně názvem konkrétní klasické kraniosakrální metody, a to té, kterou vymyslel a založil lékař a osteopat John E. Upledger. Já se zabývám oběma „kraniosakrálkama“ a na kurzech vyučuji obě, ale nejvíce času a důrazu věnuji té klasické (někdo by řekl biomechanické), protože mi připadá serióznější a smysluplnější. Biodynamickou dělám jen když to tak intuitivně cítím. Nejlepší je obě zastřešit názvem „Integrovaná kraniosakrální terapie“, protože ten termín „Integrovaná“ zahrnuje nejen všechny odnože kr. terapie, ale i práci s energií, somatoemocionální uvolnění a kvantovku a díky vzájemné kombinaci všeho (tzn. když se kraniosakrální terapie používá „integrovaně“), je ošetření mnohem prospěšnější a účinnější. Díkybohu se dají v pohodě kombinovat všechny zmiňované „věci“, které zahrnují Integrovanou kraniosakrální terapii, a to v rámci 1 ošetření a nijak to neruší ani praktikanta ani klienta. Klasická (tedy ta „biomechanická“) Kraniosakrální terapie je (oproti té biomechanické) nesrovnatelně složitější i zajímavější z hlediska praktické aplikace, výuky i nutnosti znát určitý okruh anatomie než biodynamická. O klasické KST ale hovořím v jiné sekci. Pojďme nyní ke Kraniosakrální Biodynamice.
Důležité je zmínit, že Kraniosakrální biodynamika nemá žádné kontraindikace, je použitelná skoro na všechno a nedá se s ní snad nic zkazit. Maximálně vám nezabare. Rozhodně je to metoda velmi příjemná, podobně, jako kraniosakrální terapie a ve vzájemné kombinaci obou se dosáhne často lepších výsledků, pokud někdo umí obojí (moje zkušenost z praxe).
________________
Než budete pokračovat ve čtení, chci zdůraznit, že to, co v tomto konkrétním článku píšu, jsou POUZE MOJE NÁZORY na základě zkušeností. Byla bych opravdu nerada, kdybyste tento článek pochopili tak, že kraniosakrální biodynamika je nefunkční podvod, protože tak to míněné není. Ostatně od roku 2020 jsem vyčlenila KS-Biodynamice několik hodin výuky v rámci mých kurzů KS-Terapie, aby praktikanti prozkoumali i tuto oblast kraniosakrální práce, která se jim v praxi může hodit. Dále chci znovu zdůraznit, že KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE, o níž si můžete přečíst zde, je něco ÚPLNĚ JINÉHO než kraniosakrální biodynamika! Tady vyjadřuji svůj názor, že kraniosakrální biodynamika je ve své podstatě LÉČITELSKÝM působením, které používají léčitelé OD PRADÁVNA. A dále říkám, že v rukou člověka, jenž nemá vrozené léčitelské schopnosti, je podle mě kraniosakrální biodynamika nefunkční. A protože KSB (CSB) výcviky absolvují i lidé, kteří nemají léčitelské vlohy (to na kurzech nikdo nezkoumá), tak tito biodynamiční kraniosakrální terapeuté zřejmě nemohou nikomu pomoci ani když získají certifikát a otevřou si praxi a myslí si, že jim to funguje. Na výcviku se nevyučuje žádný technický postup a nedostáváte tam téměř řádné instrukce, protože ke způsobu práce, jakým se tato metoda provádí, jsou opravdu zbytečné. U této metody, když lektor pozoruje účastníky kurzu při práci, tak ani nemůže poznat, jestli to dělají správně. To v případě této metody nelze zkontrolovat, protože se jedná jen o intuitivní statické působení „klidem a ponorem do nitra“. Biodynamici netvrdí, že pracují s energií. Já tvrdím, že rozhodně ANO. Jenže nevědomě. Ale pokud praktikant má vrozené léčitelské schopnosti (což o sobě nemusí ani vědět), pak jako praktikant kraniosakrální biodynamiky může touto metodou pomoci celé řadě klientů, a to i VÝRAZNĚ, protože dokáže propojit klienta se ZDROJEM jeho přirozeného zdraví.
Mnozí z vás mohou mít třeba jiný názor než já, protože máte jiný úhel pohledu a jiná očekávání a jiné zkušenosti.
Trocha historie
Všechno začalo kdysi před cca 150 lety kraniání osteopatií. „Os“ je latinsky „kost“, tudíž osteopatie je věda založená na léčbě chorob pocházejících z kostí (Osteopathia = nespecifikované onemocnění kostí) a jedná se spíše o mechanickou metodu. Koncem 20. století z ní vyvinul lékař osteopat a neurolog (dle mého názoru vzácný laskavý člověk) John E. Upledger (1932 – 2012) velice jemnou, příjemnou a současně velice účinnou metodu. Nazval ji kraniosakrální terapie a je jejím zakladatelem. Na trhu jsou jeho knihy, z nichž nejčtivější je „Ty a tvůj skrytý lékař“, kde popisuje příběhy klientů ze své praxe.
Až později ji další praktici „zmodernizovali“ pod názvem Kraniosakrální biodynamika (Craniosacral Biodynamics). O kraniosakrální biodynamice se píše na wikipedii, že je to pseudověda. Myslím, že já bych se k tomuto názoru zčásti i přiklonila. Teď mě za to KS biodynamici roztrhají na kusy 🙂 Ale říkám, že jen zčásti přiklonila.
Proč? No, protože zatímco kraniosakrální terapie, kterou nám předal pan Upledger a která má svůj logický postup a smysl, a naučit se jí správně není až taková brnkačka a navíc musíte mít i určité anatomické znalosti a velký smysl pro cit v prstech a dobrou intuici, pokud ji chcete používat (více o ní v odkazu Kraniosakrální terapie), tak kraniosakrální biodynamika je, alespoň z mého pohledu, tak jak ji znám z předraženého a zbytečně dlouhého výcviku KS biodynamiky, „obyčejné“ působení blahodárnou kosmickou energií, které celá řada léčitelů (a to i bez jakýchkoli škol či kurzů) včetně klasických kraniosakrálních terapeutů, provádí úplně běžně (jako jednu ze součástí mnohem složitějšího ošetření), aniž možná tuší, že jí někdo přišpendlil nějaký název CS biodynamika a vyzdvihl ji snad i na úroveň vědy. Sice tady píšu „obyčejné“ působení kosmickou energií, ale dávám to schválně do uvozovek, protože obyčejné ve skutečnosti VŮBEC NENÍ, k tomu musí mít člověk vlohy a předpoklady, běžné to není a neumí to zdaleka každý! A podle mého názoru se to řada zájemců, kteří by to chtěli dělat, ani nedokážou naučit. To musí mít už v sobě.
Jak probíhá ošetření Kraniosakrální biodynamikou?
Zdaleka ne každý je schopen prodávět kraniosakrální biodynamické ošetření správně, tak, aby bylo skutečně účinné, byť je to naoko tak jednoduché. Každý není schopen sedět hodinu nebo i déle v klidu téměř bez pohnutí, mít celou dobu položené ruce na klientovi a současně být ponořen v hloubce svého vnitřního ticha a klidu, svého srdce, v absolutní harmonii sám se sebou i se vším kolem, tak, aby byl skutečně schopen napojit klienta na jeho nejhlubší ZDROJ a matrici ZDRAVÍ. A to je právě předpoklad úspěšnosti kraniosakrální biodynamiky. Ale nejen KS biodynamiky, ale to je právě i základ léčitelské profese! Buď to člověk v sobě má, anebo nemá. Výcvik, nevýcvik. Ošetření kraniosacrální biodynamikou probíhá přesně takto:
Klient leží oblečen na zádech na masážním stole, musí se cítit co nejpohodlněji, má třeba polštářek pod hlavou, může být přikryt dekou, apod. Terapeut si stoupne nebo sedne k němu, ponoří se do svého nitra tak, jak popisuji v předchozím odstavci a intuitivně si vybere některou část klientova těla, kam cítí, že má položit své ruce. (Potud je to tedy v podstatě stejné jako u klasické KST, ale pouze potud). Pak se zeptá klienta, zdali ten s tím souhlasí a je mu to příjemné. Pokud nesouhlasí, domluví se na jiné části těla. Pak se ještě více ponoří do ticha a hloubi svého srdce (do tzv. „bodu neutrálu“) a ruce položí na domluvenou část těla. Přitom zpravidla sedí a také se musí cítit pohodlně. Ruce má na daném místě položené tak dlouho, jak to cítí, třeba hodinu. Pokud skončí dříve, může ruce přesunout jinam, opět podle toho, jak to oba cítí. A tak to pokračuje stejně, dokud terapeut neusoudí, že už může skončit, anebo, pokud uběhne domluvený čas působení, což bývá 45 až 90 minut (u různých terapeutů je to různé). A to je celé. K tomu, aby byl úspěšný, nepotřebuje (oproti klasické kraniosakrální terapii) znát žádné hmaty, žádné pozice, žádnou anatomii, nepotřebuje umět nic vnímat ani prsty ani mimosmyslově. Potřebuje pouze vydržet v podstatě kvalitně meditovat u ležícího klienta alespoň hodinu. To je VŠE. Ale…Zkuste si to – sedět bez hnutí hodinu ponořeni ve vnitřním tichu bez myšlenek s rukama na klientovi! Nicméně žádná věda to není, ale snadné to taky zdaleka pro každého není.
Je to skutečně věda? Nebo snad duchovní osvícení s certifikátem?
Jenže KS biodynamici z toho dělají kdovíjakou vědu a někteří nabízejí několikaleté výcviky v této dovednosti plus doškolování. A ačkoli svým seminářům dávají leckdy vznešené názvy a zahalují tuto metodu do roušky téměř posvátného umění a tajemství, nemůžu si pomoct, ale mě to připadá jako byznys. Terapeut, sedící u klienta, vůbec nic nedělá a ani správně dělat nemá, jen hluboce medituje s rukama položenýma kdekoli na klientovi. To je celé. To je podle mě přenos léčivé kosmické energie. A kdo pro to má vlohy, nemusí chodit na výcvik.
Ti, kteří tuto metodu školí, předpokládají, že A) všichni, kteří neabsolvovali dlouhodobý výcvik, toho nejsou schopni, zatímco B) ti, kteří jej absolvují, ti ano. Z mého pohledu ani A) ani B) nemusí být pravda.
Slyšela jsem, že se o té schopnosti mluví mezi studenty ks-biodynamiky posvátně – skoro jako o stavu duchovního Osvícení, který se na kurzu dá za několik let naučit 🙂🙂🙂 A když takový výcvik někteří opustí předčasně, jako třeba já, protože už nemají nervy cpát do toho víc peněz, když to, co se tam dělá, už dávno umí přirozeně – i bez výcviku, tak školitel řekne těm, kteří tam zbyli, že dotyčný uprchlík ještě není připraven na přijímání čirého dechu lásky! 🙂 Hahaha 🙂 Podle mě, kdyby ti učitelé na těch výcvicích byli sami v souladu s příjímáním „čirého dechu lásky“, o němž tolik hovoří, bylo by to na nich trochu znát (neznám ale všechny, možná, že někteří jsou). Například já, než jsem nastoupila do výcviku v KSB, musela jsem uhradit první a poslední čtyřdenní fázi výcviku. Ta poslední se měla konat až za dva roky. Protože to bylo pořád to samé dokola a bylo nad slunce zřejmé, že se tam ani za rok či dva nebude dít nic nového, řekla jsem po 4 těchto fázích (cca po půlroce) lektorce, že je to pro mě ztráta času a peněz, protože tohle umím dávno, jelikož to je základní předpoklad umění kraniosakrální terapie, kterou se zabývám 10 let, a že vynechám rok a půl a přijdu tam až na ty poslední 4 dny výcviku, které jsem si zaplatila ještě před začátkem celého výcviku a že samozřejmě počítám s tím, že žádný certifikát nedostanu. Na to jsem dostala odpověď, že nemám nárok přijít na tu poslední část, že ta úhrada byl ve skutečnosti storno poplatek. To jsem teda koukala! Na něco, co si zaplatím předem a co není zrovna levné, nemám nárok! A takové podmínky si klade člověk, který denně stokrát káže o čirém dechu lásky!!! Hmmm. A navíc na výcviku veřejně snižuje klasickou kraniosakrální terapii (podle pana Upledgera), o níž evidentně neví vůbec nic, protože to, co o ní říká, jsou v podstatě nesmysly, což já, a to mi dovolte, můžu jako lektor této metody posoudit. A samozřejmě nad ni povyšuje „tu svoji“ biodynamickou KST (či spíš KSB).
Když se nebudu dívat na biodynamický výcvik z hlediska toho, že trvá několik let, ale jen na čistý čas výcviku, což je třeba 50 dní, a v každém dni se takto medituje třeba 5 hodin, tak za 250 hodin v podstatě „kolektivní meditace“ se všichni posunou do jiné, vyšší dimenze vědomí 🙂🙂🙂 Tak se to tam totiž tváří. Což o to, příjemné to je, ale za to nemusím platit stovky tisíc Kč. Jediné, co jsme tam těch půl roku dělali, bylo, že jsme seděli u klienta pohrouženi do svého nitra. Bez jakýchkoli instrukcí. Certifikát pak získá každý, kdo tam ty roky vydrží bez absence a dodá a splní vše, co se od něho požaduje. Jestli to pak ale opravdu umí, to se přece pozná až po nějaké době úspěšné praxe a řadě spokojených klientů, nikoli podle toho, kolik hodin si „odmedituje“ na výcviku, ani podle toho, že získal certifikát! Biodynamickému výcviku od té doby říkám „Extrémně předražený meditační kroužek pro naivní a lehce zmanipulovatelné lidi“. Nic jiného to totiž (dle mého názoru) není.
A pak ten, kdo takto získal certifikát, mohl požádat o vstup do asociace kraniosakrálních terapeutů, protože se předpokládalo, že to umí výborně! Ale co??? Meditovat nad klientem? Ale aby nedošlo k mýlce. Já nechci znevažovat metodu samotnou – kraniosakrální biodynamiku. Jen říkám, že jde o léčitelské působení blahodárnou kosmickou energií na klienta, které může v mnohých případech klientovi pomoci, a to i výrazně, za předpokladu, že terapeut má k tomu vrozené vlohy, což může možná mít řada účastníků výcviku, ale samozřejmě i ten školitel, to by jinak snad neměl tu drzost pořádat výcviky, kdyby tu schopnost neměl. Takže i za tím školitelem mohou být vidět skvělé výsledky jeho práce. Ale není to věda, natož na roky výcviku, jak se z toho dělá, a už vůbec nechápu, proč to nazvali „Kraniosakrální“ biodynamikou, když to s klasickou kranioskarální terapií (z níž to údajeně vychází) nemá téměř nic společného. A ti, kteří k tomu nemají vrozené předpoklady, se naučí na takovém výcviku jediné – naučí se perfektně meditovat za drahé peníze. A kvalitně si tam odpočinou, to musím uznat. Třeba pro maminky na mateřské to je balzám – to si nedělám legraci.
A to, že na tom hromadném výcviku občas někdo v průběhu takového „ošetření neošetření“ začne plakat nebo křičet, nemusí nutně znamenat, že se mu uvolnil traumatický emocionální blok, jak se tam tvrdí (může, ale nemusí). To může být tím, že tam lítají různé energie lidí, kteří ne všichni jsou zrovna v harmonii – mnozí z nich s energiemi nikdy nepracovali, takže se mohou napojit na kdovíco. To se tam nijak zvlášť neošetřuje. To tady ale nechci rozpitvávat. Takhle to vidím já, a to jak na základě svojí účasti na jednom takovém výcviku, tak na základě mnoha ošetření od certifikovaných KS-biodynamiků, kterých se mi dostalo. A na tom výcviku „lítala“ více než polovina účastníků hlavou kdovíkde v oblacích bez kvalitlního přizemnění. A správný léčitel a terapeut musí být především kvalitně přizemněný. Můžete se jít sami přesvědčit na takový výcvik. Co já vím, třeba vám to tam zrovna sedne a já se mýlím. Mnohým to tam sedlo a byli z toho výcviku nadšení. Otázka je nakolik byli soudní, což nedokážu seriózně posoudit. Tohle je můj názor a moje zkušenosti. Někteří lidé ze stejného výcviku, kteří mají již nějaké zkušenosti s léčitelstvím, mají úplně stejný názor jako já, a proto jej také opustili předčasně. (Možná, že dnes jsou ks-biodynamické výcviky vedeny už jinak, to nevím.) Ostatně, pokud máte vrozené léčitelské schopnosti, každopádně se vám mohou na tom výcviku aktivovat – pokud vás bude bavit hodinu nehnutě sedět u klienta, „léčit“ dlaněmi a přitom meditovat.
Stejně tak si můžete udělat Reiki kurz, to je podobné (viz povídání níže). Ale i na Reiki mám svůj ne úplně nadšený názor, který zdůvodňuji v sekci CO BYSTE MĚLI VĚDĚT. Řadu let jsem byla Mistr Reiki a zasvěcovala druhé. Nyní naopak na požádání „odzasvěcuji“ (ty, které jsem zasvětila já sama, odzasvětím ráda i zdarma). Léčitelské schopnosti se ve vás mohou probudit i na jakémkoli jiném podobném kurzu. (Kdo je má vrozené, ale zatím je nemá aktivní, může se ke mně objednat na jejich aktivaci nebo na zjištění toho, zda je v sobě vůbec má). A například na kvantovou terapii nepotřebujete žádné léčitelské schopnosti, ta funguje i bez toho – ale taky ne bezvýhradně. Žádná metoda není bezvýhradná, ale některá nám může být sympatičtější.
Moje zkušenosti s ks-biodynamikou jako klientka
Jaký k tomu zaujmete postoj vy, je čistě na vás. Já tady píšu JEN o tom, co jsem zažila na vlastní kůži. Kraniosakrální biodynamiku jsem zažila nejen jako účastnice výcviku, kde jsem strávila skoro půl roku vedeným nicneděláním, ale ještě předtím i jako klientka u 5-ti různých certifikovaných biodynamických ks-terapeutů v průběhu několika let. Mám za sebou asi 40 ošetření ks-biodynamikou, z nichž 39 na mě mělo NAPROSTO NULOVÝ EFEKT!!! (To 1 ošetření, které nulový efekt nemělo, mělo efekt dočasný – asi půl dne mi bylo lépe a pak se mi potíže vrátily). Zatímco jako klientka klasické kraniosakrální terapie jsem zažila zázrak svého uzdravení HNED PŘI PRVNÍM OŠETŘENÍ, a pak viditelné zlepšení téměř při každém dalším ošetření, které jsem podstoupila v obdobích, kdy jsem kvůli svým potížím vyhledávala KLASICKOU ks-terapii podle Upledgera. V tomto případě se mi vyléčené potíže později UŽ NIKDY NEVRÁTILY!!! A ačkoli nezáleží jen na metodě, ale samozřejmě i kvalitách konkrétního terapeuta, tak taková čísla jsou, myslím si, pádný důkaz!!! A to je důvod, proč se zabývám a i vyučuji především KLASICKOU kraniosakrální terapii, která má svoji logiku, a při jejíž aplikaci vidím za 12 let praxe pozitivní výsledky u více než 90% svých klientů, z nichž u více než poloviny je vidět zlepšení už po 1.ošetření. Jako klientka jsem ks-biodynamická ošetření podstupovala s důvěrou, že mi pomůžou (taky to nebylo levné). A přestože mi to nepomohlo, přihlásila jsem se později na ks-biodynamický výcvik, protože jsem tomu chtěla přijít na kloub a rozšířit si obzory. A až na výcviku jsem zjistila, oč tady jde. Do té doby jsem si myslela, že to je nějaká mentálně, duchovně či energeticky složitá a záhadná metoda 🙂 (tak je totiž předkládána).
Možná, že tomu prostě jen nerozumím 🙂 Biodynamický princip práce je do ničeho nezasahovat a nic nedělat, jen napojit klienta na jeho zdroj zdraví skrze své hluboké usazení se ve vnitřním tichu. Jenže v takovém stavu je opravdu automaticky řada léčitelů a i klasických kraniosakrálních terapeutů, kteří nikdy nebyli na biodynamickém výcviku. Ale tito lidé se na klasických kraniosakrálních kurzech (včetně mých) naučí navíc konkrétní praktické hmaty a postupy ošetření KST, například hluboce relaxační hmat CV4, jemně a účinně uvolnit kost křížovou a bederní obratle a SI skloubení, zátylek, uvolnit jednotlivé lebeční švy a spodní čelist a spoustu dalších věcí, které mají skutečnou logiku a funkčnost a současně se naučí vnímat jemné procesy v těle a energie. Podle mě se zdaleka vše nevyřeší pouhým pozorováním a nicneděláním a pohroužením do vnitřního ticha.
Nicméně se mi stalo, že jedna moje klientka si po řadě ošetření klasickou KST u mě vyžádala prozměnu jedno biodynamické ošetření. Tak jsem jí vyhověla. A ona byla nadšená a řekla mi, že to bylo krásné a zase trochu jiné než ošetření klasickou KST. Že si u toho biodynamického ošetření připadala jako „v uklidňující mateřské náruči“. Takže proti gustu žádný dišputát 🙂 Někomu může vyhovovat více biodynamický přístup, proč ne?!
Na základě čeho si někteří lidé vybírají terapeuta
Abyste zjistili, zda vámi vybraný ks-terapeut je opravdu dobrý, musíte to buď vyzkoušet, jako jsem to mockrát zkoušela já u různých terapeutů když jsem měla potíže, anebo si nějak zjistit reference. Není asi nejlepším řešením postupovat jako paní v následující historce:
Biodynamická kraniosakrální terapie se někdy nepochopitelně povyšuje. Jedna paní tomu nasadila korunu. Objednala se ke mně na ošetření s 12-letou dcerkou s potížemi, s nimiž jsem měla řadu úspěchů, a proto jsem věřila, že holčičce budu umět pomoci. Jenže dva dny před tím, než se ke mně měly dostavit, mi ta paní napsala, že nepřijdou, protože ke mně ztratila důvěru, jelikož si zjistila, že jsem nedokončila výcvik v kraniosakrální biodynamice. Nemohla jsem tomu uvěřit. Takže to, že jsem kompletně vystudovala klasickou kraniosakrální terapii, mám v ní 12 let praxe a je za mnou vidět dlouhá řada úspěchů, to pro ni nic neznamenalo. Pro ni bylo důležité, že jsem neměla certifikát z jednoho biodynamického výcviku, kde se ve své podstatě jen medituje a jehož lektorka nikdy nevystudovala klasickou kraniosakrální terapii – narozdí ode mne! Ta paní tedy usoudila, že kraniosakrální biodynamika je NADŘAZENÁ klasické kraniosakrální terapii!!! To je gól! Já ji ale chápu. Ono se „to“ navenek tváří velice sofistikovaně a nadřazeně. A to byl důvod, proč jsem si řekla, že to bez odezvy nenechám a alespoň na svůj web napíšu své zkušenosti a co si o tom všem myslím.
Reiki nebo biodynamika?
(Pozn.: Vemte si například takové Reiki. Co to je? Určitě Reiki znáte nebo jste o tom už někdy slyšeli. O Reiki se říká, že to je univerzální léčivá energie z kosmu, do které je možné nechat se speciálním rituálním způsobem zasvětit někým, kdo je Mistr učitel Reiki, což znamená, že si prošel všemi třemi stupni Reiki včetně mistrovského stupně. Rituál spočívá v tom, že Mistr nakreslí prstem na určitých částech těla zasvěcovaného složité symboly, které pak aktivuje, a díky tomuto rituálu má dotyčný zasvěcenec zprostředkován příjem a předávání této blahodárné energie dlaněmi a získá tak schopnost „léčit“ druhé dotykem. Tento rituál je poměrně složitý, zejména v případě vyšších stupňů reiki. Spousta učitelů Reiki pořádá kurzy, kde 1. stupeň Reiki trvá 1 až 2 dny. Na kurzu se žáci, mimo absolvování zmíněného zasvěcovacího rituálu za účelem zprůchodnění léčitelského kanálu, učí přikládat ruce v určitých pozicích na klienta, tak, jak to je nejefektivnější pro dané potíže klienta. Současně se tam ale žákům říká, že i bez tohoto systému přikládání rukou Reiki funguje a proudí, protože je to nesmírně inteligentní energie, která si své místo působení v těle sama najde podle toho, kde je jí potřeba, a tak STAČÍ MÍT RUCE POLOŽENÉ NA KLIENTOVI INTUITIVNĚ KDEKOLI, KDE MU TO JE PŘÍJEMNÉ A PŘITOM BÝT PONOŘEN V POSVÁTNÉM KLIDU MYSLI A HLOUBCE SVÉHO SRDCE. Nepřipomíná vám to něco? 🙂 Samozřejmě! Je to v podstatě TOTÉŽ jako praktikování kraniosakrální biodynamiky, jenom s tím rozdílem, že na Reiki kurzech vám někdo rituálně zprůchodní kanál, aby vámi procházela léčivá energie z kosmu!!! Jenže kurzy Reiki trvají 1-2 dny a nestojí majlant! Sama jsem byla řadu let Mistr Reiki a zasvěcovala jsem druhé, dokud jsem si nezjistila o Reiki jisté informace, kvůli kterým jsem to přestala dělat. O tom PROČ jsem to přestala dělat a jak se to s Reiki ve skutečnosti vlastně má, si můžete přečíst tady v sekci CO BYSTE MĚLI VĚDĚT, ale aspoň v kostce můžu říct, že ani Reiki není úplně to, co se o tom říká a učí. Já zprůchodněný kanál Reiki nepotřebuji, protože mám od pánaboha dané schopnosti používat nesrovnatelně silnější a účinnějí kosmické energie, které mnou při práci proudí, než je samotná Reiki. Ani Reiki totiž není taková sláva, jak se z toho dělá, i když je to možná lepší než nemít nic. Někdo sice může mít s Reiki velké úspěchy, ale takový člověk velice pravděpodobně má totéž co já – přirozené léčitelské schopnosti a ve skutečnosti používá (aniž to třeba tuší) nikoli Reiki, ale své vlastní schopnosti – blahodárnou kosmickou energii s mnohem vyšší frekvencí.)
To se jen pozoruje…
Já teda nevím, jestli to na jiných biodynamických výcvicích probíhá podobně jako tam, kde jsem byla, ale při pročítání knih o kraniosakrální biodynamice, je to tak jako tak pořád to stejné, co tady píšu. Sedět, mít ruce intuitivně na klientovi a být ponořen do vnitřního ticha. Sice se tam píše navíc o tekutinovém těle a o long tide, ale s tím se stejně nepracuje, to se jen pozoruje. To jsem taky zažila, prozměnu jinde – na kurzu kraniosakrální osteopatie, kde jsme krátce probírali i biodynamický přístup. Kraniosakrální Biodynamika si přímo zakládá na terapeutickém přístupu „do ničeho nezasahovat, být pouze přítomen“. Tady pak lektor nemá z čeho posoudit, zda student provádí metodu správně, narozdíl od klasické KST, která je zajímavá, poměrně složitá a hlavně kvalita práce praktikantů je lektorem zkontrolovatelná.
Sám pan doktor Upledger, autor klasické kraniosakrální terapie, pracoval často biodynamicky, když bylo třeba! A taky tím někdy „způsobil“ svým klientům emocionální katarzi, na konci které došel klient uvolnění a zmizení potíží. A to se nenazýval kraniosakrálním biodynamickým terapeutem! Kolikrát pomohl člověku jen díky svému trefně namířenému doteku a nemusel přitom vždy dodržet žádné složité hmaty ani postup ošetření tak, jak ho sám vymyslel pro nás, jeho následovníky. Sám pan Upledger dbal na to, aby praktikant byl uvnitřněn hluboko v sobě a v pozici „neutrálu“ a upozorňoval, že intuitivní práce by měla být na prvním místě, že bychom měli při této práci zapomenout na to, že máme levou mozkovou hemisféru (to je ta logická) a pracovat s láskou a velice jemně. Jenže rozdíl je v tom, že On tento „neutrál“ ani „meditaci“ nevyučoval! Pouze zdůrazňoval, že by takováto dovednost měla být automatická součást práce kraniosakrálního terapeuta. Takže předpokládal, že ten, koho ta metoda zaujme, bude schopen „být ponořen ve vnitřním tichu a neutrálu“ bez jakýchkoli výcviků! Jenže pan Upledger byl současně lékař, kraniosakrální terapeut i léčitel, měl to prostě v sobě dané od pánaboha, podobně jako někteří kraniosakrální terapeuté, kteří těsně po absolvování mých kurzů, měli obrovské výsledky rovné zázrakům, z nichž dva jsou tady na webu v referencích.
Postup původní klasické kraniosakrální terapie tkví v jednotlivých velice jemných a přesných hmatech, které je potřeba se naučit, a to není ani zdaleka tak jednoduché 🙂 Přitom je to jemňounká metoda, pohyb probíhá na mezibuněčné úrovni a klient jej často ani nepostřehne. Jenže právě v tom tkví síla kraniosakrální terapie, protože pracuje jemně, ale o to více „do hloubky celého bytí dané bytosti“. Vlastně nepracuje, ale pomáhá organizmu, aby si zjednal pořádek sám v sobě. Toto se musí student naučit! A přitom kurzy, které jsou vedené podle tohoto pána (existuje přímo i Upledgerův Institut, který on sám založil a existuje i v ČR), rozhodně netrvají několik roků a čistého času snad ani několik týdnů ne! To, co nám tento pán odkázal a co my můžeme používat v rámci naší legislativy za předpokladu, že nejsme zaměstnanci ve zdravotnictví, se dá naučit opravdu za cca 6 až 8 dní čistého času intenzivní celodenní výuky rozdělené do bloků, mezi nimiž si praktikanti zkouší předtím naučené doma na blízkých, aby si to zafixovali. A po skončení kurzu je potřeba trénovat, trénovat a trénovat, dojít si třeba časem na opakovací kurz, na supervizi, konzultaci, abychom si byli jisti, že jsme vše správně pochopili. Není potřeba z toho dělat kdovíjakou vědu. Naučí se to téměř každý, kdo se aktivně zajímá o alternativní medicínu a kdo má jemné ruce a cit. Můžete se podívat do sekce REFERENCE mezi reference absolventů kurzů, kde paní Julie Ciemalová a paní Mgr. Věra Kopalová popisují, jaké zázraky se jim staly pod rukama krátce po absolvování mých kurzů KST I+II a práce s energií! A to na žádném jiném kurzu KST před tím nebyly. Doporučuji si to přečíst. A pokud vás zajímá ta „Upledgerovská“ kraniosakrální terapie, tak si můžete o ní něco přečíst, třeba v odkazu Kraniosakrální terapie. A také vám doporučuji přečíst si více o tom, co se učí na našich kurzech v sekci CO BYSTE MĚLI VĚDĚT v oddíle „Podrobnosti o kurzech“.
Chci dodat, aby nevznikly dohady
Jen chci dodat, aby z toho, co tady píšu, nevznikly zase nějaké dohady o tom, jestli jsem nebo nejsem členkou Upledgerova institutu. Nejsem. Můj učitel Giovanni Conchin byl jeho přímým žákem v Americe, a tak mě to naučil stejně. A já sama jsem si to ještě trošku přizpůsobila podle svých zkušeností z praxe a z práce s energiemi. Takže ne, nejsem členkou žádné organizace, protože nestojím o to být organizována 🙂 Také chci říci, že v ČR existuje vícero organizací, které pořádají kurzy kraniosakrální terapie či výcviky kraniosakrální biodynamiky a já tady nehovořím o všech, ale jen o tom, co jsem zažila a co si myslím, a navíc neadresně. Takže dejte na svůj vlastní úsudek a intuici při posouzení a výběru.
Lze obě kraniosakrální metody kombinovat?
Lze. A velmi úspěšně. Ten, kdo umí obojí, to dokonce přirozeně dělá, a to často i tehdy, když si neprošel žádným KS biodynamickým výcvikem! Kraniosakrální terapie „biomechanická“, tedy „klasická“, se dá úspěšně a přirozeně kombinovat s kraniosakrální biodynamikou, a to v průběhu jednoho ošetření, protože v ní existují fáze ošetření, při kterých je pro tento způsob práce dostatečný prostor. Dokonce je většinou žádoucí je kombinovat pro lepší výsledek! A když pracujeme intuitivně (v rámci pevně daného postupu), jak to zdůrazňoval pan Upledger, budeme přesně vědět, ve které fázi, a zda vůbec, použít biodynamický způsob ošetření. Biodynamický způsob je vlastně jedním ze způsobů Práce s energií. Tak by se to dalo v kostce nazvat. Takže když nazývám své kurzy Kraniosakrální terapie a Práce s energií, je v tom vlastně zahrnuta i kraniosakrální biodynamika, která v tom skutečně od letošního léta (2020) zahrnuta je, protože se jí na základním kurzu KST I+II a práce s energií věnujeme 1 celý den (Komu to nestačí, ten se může přihlásit na víceletý výcvik v kraniosakrální biodynamice jinam). V mé výuce práce s energí je toho zahrnuto víc, protože PRÁCE S ENERGIÍ není POUZE KS-biodynamika. Spíš bych řekla, že KS-biodynamika je jedna částečka z balíku nazvaného Práce s energií, kde se učíme i očišťování člověka od negativních energií a energetickou diagnostiku čaker a jemněhmotných těl a také práci „na dálku“. Takže Práce s energií je mnohem širší pojem než kraniosakrální Biodynamika. Spadá do ní dokonce i kvantová terapie.
______________
Kdo by mi chtěl tvrdit, že se z žádného klienta nemusí nikdy žádná energie očišťovat ani nic srovnávat, že stačí na něm mít položené ruce a tím se všechno spraví, ten nemá žádné pořádné léčitelské zkušenosti. Mockrát jsem se přesvědčila, že jsem musela být při této práci aktivní. Pasivivní způsob práce – jen bytí v tiché přítomnosti – je často nedostačující a nevyřeší vždycky všechno, co je potřeba vyřešit, aby byl klient s výsledkem spokojený. A to ani tehdy, když máte vrozené léčitelské schopnosti.