Kraniosakrální biodynamika
Kraniosakrální biodynamika, anglicky Craniosacral Biodynamics (Cranium = lebka, Sacrum=kost křížová, Biodynamika = nauka o životních funkcích organizmu). Nemá to nic společného s kostelem, jak se mnozí z názvu domnívají. No, nechme název. Pojďme k objasnění toho, co to je.
Kraniosakrální terapie má od jisté doby více odnoží. Jednak se jedná o Kraniosakrální terapii biomechanickou, která je velmi náročná a složitá pro praktikanta na osvojení a provedení, je zde potřeba znát do jisté míry anatomii a je to v podstatě ta původní, klasická kraniosakrální terapie, kterou vyvinul Dr. John Upledger v 70letech minulého století. Dle mého názoru a mnohaletých zkušeností je tato odnož mnohem účinnější nežli její mladší biodynamická „sestra“. Lidé si tuto tzv. „biomechanickou“ kraniosakrální terapii zaměňují za Kraniosakrální terapii „biodynamickou“, které se také říká Kraniosakrální biodynamika, což chápu, protože kdo se v tom má vyznat. Ve skutečnosti je to jiná metoda a je pro mě nepochopitelné, jak mohou mít obě stejný základní název. Společné mají jen to, že obě jsou velice jemné a příjemné pro klienta, obě působí komplexně a u obou je důležitý předpoklad toho, že praktikant se musí umět při této práci ponořit do hloubky svého bytí a nesmí zůstat „napovrchu“ ani pracovat jen mechanicky. Mimochodem – i proto mi připadá název „biomechanická“ kraniosakrální terapie, který se poslední dobou vžil pro klasickou kr. terapii, zcela nevhodný, neboť termín „…mechanická“ ji podle mě vůbec nevystihuje a navíc je to ta původní klasická Kraniosakrální terapie.
Prostě termín „Kraniosakrální terapie“ je často používán terapeuty pro jakékoli kraniosakrální odnože. Takže i ti, kdo nabízejí kraniosakrální biodynamiku či osteopatii, ji nabízejí pod názvem Kraniosakrální terapie. Já nabízím integrovanou kraniosakrální terapii a také ji vyučuji na svých kurzech. To znamená, že vidím kraniosakrální terapii celostně, tak, že terapeut používá cokoli, co může klientovi pomoci a hlavně co intuitivně vnímá, že by mu mohlo pomoci, ať je to kraniosakrální terapie taková nebo maková, protože se dají v pohodě kombinovat v rámci jednoho ošetření. Ze zkušeností mohu však říci, že klasická (tedy ta „biomechanická“) kraniosakrální terapie je (oproti té biodynamické) nesrovnatelně složitější i zajímavější jak z hlediska praktické aplikace, tak i nutnosti znát určitý okruh anatomie. O klasické KST ale hovořím v jiné sekci. Pojďme nyní ke Kraniosakrální Biodynamice.
Důležité je zmínit, že Kraniosakrální biodynamika nemá žádné kontraindikace, je použitelná skoro na všechno a nedá se s ní snad nic zkazit. Maximálně vám nezabare. Rozhodně je to metoda velmi příjemná, podobně, jako kraniosakrální terapie a ve vzájemné kombinaci obou se dosáhne často lepších výsledků. Klasická KST je vhodnější při potížích těla, biodynamická jde více do hloubky duše, ale nemívá tak dobré výsledky u potíží těla.
________________
Než budete pokračovat ve čtení, chci zdůraznit, že to, co v tomto konkrétním článku píšu, jsou POUZE MOJE NÁZORY na základě zkušeností. Byla bych opravdu nerada, kdybyste tento článek pochopili tak, že kraniosakrální biodynamika je nefunkční podvod, protože tak to míněné není. Ostatně od roku 2020 jsem vyčlenila KS-Biodynamice několik hodin výuky v rámci mých kurzů KS-Terapie, aby praktikanti prozkoumali i tuto oblast kraniosakrální práce, která se jim v praxi může hodit. Dále chci znovu zdůraznit, že KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE, o níž si můžete přečíst zde, je něco ÚPLNĚ JINÉHO než kraniosakrální biodynamika! Tady vyjadřuji svůj názor, že kraniosakrální biodynamika je ve své podstatě LÉČITELSKÝM působením, které používají léčitelé OD PRADÁVNA. A dále říkám, že v rukou člověka, jenž nemá vrozené léčitelské schopnosti, je podle mě kraniosakrální biodynamika nefunkční. A protože KSB (CSB) výcviky absolvují i lidé, kteří nemají léčitelské vlohy (to na kurzech nikdo nezkoumá), tak tito biodynamiční kraniosakrální terapeuté zřejmě nemohou nikomu pomoci ani když získají certifikát a otevřou si praxi a myslí si, že jim to funguje. Na výcviku se nevyučuje žádný technický postup a nedostáváte tam téměř řádné instrukce, protože ke způsobu práce, jakým se tato metoda provádí, jsou opravdu zbytečné. U této metody, když lektor pozoruje účastníky kurzu při práci, tak ani nemůže poznat, jestli to dělají správně. To v případě této metody nelze zkontrolovat, protože se jedná jen o intuitivní statické působení „klidem a ponorem do nitra“. Biodynamici netvrdí, že pracují s energií. Já tvrdím, že rozhodně ANO. Jenže nevědomě. Ale pokud praktikant má vrozené léčitelské schopnosti (což o sobě nemusí ani vědět), pak jako praktikant kraniosakrální biodynamiky může touto metodou pomoci celé řadě klientů, a to i VÝRAZNĚ, protože dokáže propojit klienta se ZDROJEM jeho přirozeného zdraví.
Mnozí z vás mohou mít třeba jiný názor než já, protože máte jiný úhel pohledu a jiná očekávání a jiné zkušenosti.
Trocha historie
Všechno začalo kdysi před cca 150 lety kraniání osteopatií. „Os“ je latinsky „kost“, tudíž osteopatie je věda založená na léčbě chorob pocházejících z kostí (Osteopathia = nespecifikované onemocnění kostí) a jedná se spíše o mechanickou metodu. Koncem 20. století z ní vyvinul lékař osteopat a neurolog (dle mého názoru vzácný laskavý člověk) John E. Upledger (1932 – 2012) velice jemnou, příjemnou a současně velice účinnou metodu. Nazval ji kraniosakrální terapie a je jejím zakladatelem. Na trhu jsou jeho knihy, z nichž nejčtivější je „Ty a tvůj skrytý lékař“, kde popisuje příběhy klientů ze své praxe.
Až později ji další praktici „zmodernizovali“ pod názvem Kraniosakrální biodynamika (Craniosacral Biodynamics). O kraniosakrální biodynamice se píše na wikipedii, že je to pseudověda. Zřejmě proto, že zatím nemá vědecké vysvětlení.
No, protože zatímco kraniosakrální terapie, kterou nám předal pan Upledger a která má svůj logický postup a smysl, a naučit se jí správně není až taková brnkačka a navíc musíte mít i určité anatomické znalosti a velký smysl pro cit v prstech a dobrou intuici, pokud ji chcete používat (více o ní v odkazu Kraniosakrální terapie), tak kraniosakrální biodynamika je, alespoň z mého pohledu jak ji znám z předraženého a zbytečně dlouhého výcviku KS biodynamiky, vyloženě intuitivní metoda a domnívám se, že úspěchy s ní mohou mít jen lidé, kteří mají vrozené léčitelské schopnosti. To je ale jen můj názor s nímž mnozí nemusejí souhlasit.
Jak probíhá ošetření Kraniosakrální biodynamikou?
Zdaleka ne každý je schopen prodávět kraniosakrální biodynamické ošetření správně, tak, aby bylo skutečně účinné, byť je to naoko tak jednoduché. Každý není schopen sedět hodinu nebo i déle v klidu téměř bez pohnutí, mít celou dobu položené ruce na klientovi a současně být ponořen v hloubce svého vnitřního ticha a klidu, svého srdce, v absolutní harmonii sám se sebou i se vším kolem, tak, aby byl skutečně schopen napojit klienta na jeho nejhlubší ZDROJ a matrici ZDRAVÍ. A to je právě předpoklad úspěšnosti kraniosakrální biodynamiky. Ale nejen KS biodynamiky, ale to je právě i základ léčitelské profese! Buď to člověk v sobě má, anebo nemá. Výcvik, nevýcvik. Ošetření kraniosacrální biodynamikou probíhá přesně takto:
Klient leží oblečen na zádech na masážním stole, musí se cítit co nejpohodlněji, má třeba polštářek pod hlavou, může být přikryt dekou, apod. Terapeut si stoupne nebo sedne k němu, ponoří se do svého nitra tak, jak popisuji v předchozím odstavci a intuitivně si vybere některou část klientova těla, kam cítí, že má položit své ruce. (Potud je to tedy v podstatě stejné jako u klasické KST, ale pouze potud). Pak se zeptá klienta, zdali ten s tím souhlasí a je mu to příjemné. Pokud nesouhlasí, domluví se na jiné části těla. Pak se ještě více ponoří do ticha a hloubi svého srdce (do tzv. „bodu neutrálu“) a ruce položí na domluvenou část těla. Přitom zpravidla sedí a také se musí cítit pohodlně. Ruce má na daném místě položené tak dlouho, jak to cítí, třeba hodinu. Pokud skončí dříve, může ruce přesunout jinam, opět podle toho, jak to oba cítí. A tak to pokračuje stejně, dokud terapeut neusoudí, že už může skončit, anebo, pokud uběhne domluvený čas působení, což bývá 45 až 90 minut (u různých terapeutů je to různé). A to je celé. K tomu, aby byl úspěšný, nepotřebuje (oproti klasické kraniosakrální terapii) znát žádné hmaty, žádné pozice, žádnou anatomii, nepotřebuje umět nic vnímat ani prsty. Potřebuje pouze vydržet v podstatě kvalitně meditovat u ležícího klienta alespoň hodinu. To je VŠE. Ale…Zkuste si to – sedět bez hnutí hodinu ponořeni ve vnitřním tichu bez myšlenek s rukama na klientovi! Ona to taky není žádná brnkačka, když máte například víc než 1 klienta za den.
Je to skutečně věda? Nebo snad duchovní osvícení s certifikátem?
Jenže KS biodynamici z toho dělají kdovíjakou vědu a někteří nabízejí několikaleté výcviky v této dovednosti plus doškolování. Svým seminářům dávají vznešené názvy a zahalují tuto metodu do roušky téměř posvátného umění a tajemství. Jenže podle mě – Kdo pro to má vlohy, nemusí chodit na výcvik a já takových lidí znám spoustu a mají úspěchy u klientů i bez výcviku.
Ti, kteří tuto školí ks-biodynamiku totiž předpokládají, že A) všichni, kteří neabsolvovali dlouhodobý výcvik, toho nejsou schopni, zatímco B) ti, kteří jej absolvují, ti ano. Z mého pohledu ani A) ani B) nemusí být pravda.
Slyšela jsem, že se o té schopnosti mluví mezi studenty ks-biodynamiky posvátně – skoro jako o stavu duchovního Osvícení, který se na kurzu dá za několik let naučit 🙂🙂🙂 A když takový výcvik někteří opustí předčasně, jako třeba já, protože už nemají nervy cpát do toho víc peněz, když to, co se tam dělá, už dávno umí přirozeně – i bez výcviku, tak školitel řekne těm, kteří tam zbyli, že dotyčný uprchlík ještě není připraven na přijímání čirého dechu lásky! 🙂 Hahaha 🙂 Podle mě, kdyby ti učitelé na těch výcvicích byli sami v souladu s příjímáním „čirého dechu lásky“, o němž tolik hovoří, bylo by to na nich trochu znát (neznám ale všechny, možná, že někteří jsou). Například já, než jsem nastoupila do výcviku v KSB, musela jsem uhradit první a poslední čtyřdenní fázi výcviku. Ta poslední se měla konat až za dva roky. Protože to bylo pořád to samé dokola a bylo nad slunce jasnější, že se tam ani za rok či dva nebude dít nic nového, řekla jsem po 4 těchto fázích (cca po půlroce) lektorce, že je to pro mě ztráta času a peněz, protože tohle umím dávno, jelikož to je základní předpoklad umění kraniosakrální terapie, kterou se zabývám 10 let, a že vynechám rok a půl a přijdu tam až na ty poslední 4 dny výcviku, které jsem si zaplatila ještě před začátkem celého výcviku a že samozřejmě počítám s tím, že žádný certifikát nedostanu. Na to jsem dostala odpověď, že nemám nárok přijít na tu poslední část, že ta úhrada byl ve skutečnosti storno poplatek. To jsem teda koukala! Na něco, co si zaplatím předem a co není zrovna levné, nemám nárok! A takové podmínky si klade člověk, který denně stokrát káže o čirém dechu lásky!!! Hmmm. A navíc na výcviku veřejně snižuje klasickou kraniosakrální terapii (podle pana Upledgera), o níž evidentně neví vůbec nic, protože to, co o ní říká, jsou v podstatě nesmysly, což já, a to mi dovolte, můžu jako lektor této metody posoudit.
Když se nebudu dívat na biodynamický výcvik z hlediska toho, že trvá několik let, ale jen na čistý čas výcviku, což je třeba 50 dní, a v každém dni se takto medituje třeba 5 hodin, tak za 250 hodin v podstatě „kolektivní meditace“ se všichni posunou do jiné, vyšší dimenze vědomí 🙂🙂🙂 Tak se to tam totiž tváří. Což o to, příjemné to je, ale za to nemusím platit stovky tisíc Kč. Jediné, co jsme tam těch půl roku dělali, bylo, že jsme seděli u klienta pohrouženi do svého nitra. Bez jakýchkoli instrukcí. Certifikát pak získá každý, kdo tam ty roky vydrží bez absence a dodá a splní vše, co se od něho požaduje. Jestli to pak ale opravdu umí, to se přece pozná až po nějaké době úspěšné praxe a řadě spokojených klientů, nikoli podle toho, kolik hodin si „odmedituje“ na výcviku, ani podle toho, že získal certifikát! Biodynamickému výcviku od té doby říkám „Extrémně předražený meditační kroužek pro naivní a zmanipulované lidi“. Nic jiného to totiž (dle mého názoru) není.
A pak ten, kdo takto získal certifikát, mohl požádat o vstup do asociace kraniosakrálních terapeutů, protože se předpokládalo, že to umí výborně! Ale co??? Meditovat nad klientem? Ale aby nedošlo k mýlce. Já nechci znevažovat metodu samotnou – kraniosakrální biodynamiku. Jen říkám, že to je něco, pro co člověk buď má nebo nemá talent. Pokud ho nemá, výcvik ho nespasí. A pokud ho má, nepotřebuje žádný výcvik, stačí si to jednou, dvakrát zkusit a ví. A to je vše.
A to, že na tom hromadném výcviku občas někdo v průběhu takového „ošetření neošetření“ začne plakat nebo křičet, nemusí nutně znamenat, že se mu uvolnil traumatický emocionální blok, jak se tam tvrdí (může, ale nemusí). To může být tím, že tam lítají různé energie lidí, kteří ne všichni jsou zrovna v harmonii – mnozí z nich s energiemi nikdy nepracovali, takže se mohou napojit na kdovíco. To se tam nijak zvlášť neošetřuje. To tady ale nechci rozpitvávat. Takhle to vidím já, a to jak na základě svojí účasti na jednom takovém výcviku, tak na základě mnoha ošetření od certifikovaných KS-biodynamiků, kterých se mi dostalo. A na tom výcviku „lítala“ více než polovina účastníků hlavou kdovíkde v oblacích bez kvalitlního přizemnění. A správný léčitel a terapeut musí být především kvalitně přizemněný. Můžete se jít sami přesvědčit na takový výcvik. Co já vím, třeba vám to tam zrovna sedne a já se mýlím. Mnohým to tam sedlo a byli z toho výcviku nadšení. Otázka je nakolik byli soudní, což nedokážu seriózně posoudit. Tohle je můj názor a moje zkušenosti. Někteří lidé ze stejného výcviku, kteří mají již nějaké zkušenosti s léčitelstvím, mají úplně stejný názor jako já, a proto jej také opustili předčasně. Možná, že to na některých jiných výcvicích ks-biodynamiky vypadá seriózně, to nedokážu posoudit. To, co tady vyprávím, jsou moje zkušenosti z jednoho takového kurz (či výcviku). Stejně si však myslím, že pro většinu účastníků jsou to vyhozené peníze, protože takový způsob ošetření je pro ně přirozený i bez placeného výcviku.
Moje zkušenosti s ks-biodynamikou jako klientka
Jaký k tomu zaujmete postoj vy, je čistě na vás. Já tady píšu JEN o tom, co jsem zažila na vlastní kůži. Kraniosakrální biodynamiku jsem zažila nejen jako účastnice výcviku, kde jsem strávila skoro půl roku vedeným nicneděláním, ale ještě předtím i jako klientka u 5-ti různých certifikovaných biodynamických ks-terapeutů v průběhu několika let. Mám za sebou asi 40 ošetření ks-biodynamikou, z nichž 39 na mě mělo NAPROSTO NULOVÝ EFEKT!!! (To 1 ošetření, které nulový efekt nemělo, mělo efekt dočasný – asi půl dne mi bylo lépe a pak se mi potíže vrátily). Zatímco jako klientka klasické kraniosakrální terapie jsem zažila zázrak svého uzdravení HNED PŘI PRVNÍM OŠETŘENÍ, a pak viditelné zlepšení téměř při každém dalším ošetření, které jsem podstoupila v obdobích, kdy jsem kvůli svým potížím vyhledávala KLASICKOU ks-terapii podle Upledgera. V tomto případě se mi vyléčené potíže později UŽ NIKDY NEVRÁTILY!!! A ačkoli nezáleží jen na metodě, ale samozřejmě i kvalitách konkrétního terapeuta, tak taková čísla jsou, myslím si, pádný důkaz!!! A to je důvod, proč se zabývám a i vyučuji především KLASICKOU kraniosakrální terapii, která má svoji logiku, a při jejíž aplikaci vidím za 12 let praxe pozitivní výsledky u více než 90% svých klientů, z nichž u více než poloviny je vidět zlepšení už po 1.ošetření. Jako klientka jsem ks-biodynamická ošetření podstupovala s důvěrou, že mi pomůžou (taky to nebylo levné). A přestože mi to nepomohlo, přihlásila jsem se později na ks-biodynamický výcvik, protože jsem tomu chtěla přijít na kloub a rozšířit si obzory. A až na výcviku jsem zjistila, oč tady jde. Do té doby jsem si myslela, že to je nějaká mentálně, duchovně či energeticky složitá a záhadná metoda 🙂 (tak je totiž předkládána).
Možná, že tomu prostě jen nerozumím 🙂 Biodynamický princip práce je do ničeho nezasahovat a nic nedělat, jen napojit klienta na jeho zdroj zdraví skrze své hluboké usazení se ve vnitřním tichu. Jenže v takovém stavu je opravdu automaticky řada léčitelů a i klasických kraniosakrálních terapeutů, kteří nikdy nebyli na biodynamickém výcviku. Ale tito lidé se na klasických kraniosakrálních kurzech (včetně mých) naučí navíc konkrétní praktické hmaty a postupy ošetření KST, například hluboce relaxační hmat CV4, jemně a účinně uvolnit kost křížovou a bederní obratle a SI skloubení, zátylek, uvolnit jednotlivé lebeční švy a spodní čelist a spoustu dalších věcí, které mají skutečnou logiku a funkčnost a současně se naučí vnímat jemné procesy v těle a energie. Podle mě se někdy musí zasáhnout a zdaleka ne vše se dá vyřešit pouhým nicneděláním a pohroužením do vnitřního ticha.
Nicméně se mi stalo, že jedna moje klientka si po řadě ošetření klasickou KST u mě vyžádala prozměnu jedno biodynamické ošetření. Tak jsem jí vyhověla. A ona byla nadšená a řekla mi, že to bylo krásné a zase trochu jiné než ošetření klasickou KST. Že si u toho biodynamického ošetření připadala jako „v uklidňující mateřské náruči“. Takže proti gustu žádný dišputát 🙂 Někomu může vyhovovat více biodynamický přístup, proč ne?!
Na základě čeho si někteří lidé vybírají terapeuta
Abyste zjistili, zda vámi vybraný ks-terapeut je opravdu dobrý, musíte to buď vyzkoušet, jako jsem to mockrát zkoušela já u různých terapeutů když jsem měla potíže, anebo si nějak zjistit reference. Není asi nejlepším řešením postupovat jako paní v následující historce:
Tady chci teď uvést 1 konkrétní důkaz,jak se biodynamická kraniosakrální terapie někdy nepochopitelně povyšuje. Jedna paní tomu nasadila korunu. Objednala se ke mně na ošetření s 12-letou dcerkou s potížemi, s nimiž jsem měla řadu úspěchů, a proto jsem věřila, že holčičce budu umět pomoci. Jenže dva dny před tím, než se ke mně měly dostavit, mi ta paní napsala, že nepřijdou, protože ke mně ztratila důvěru, jelikož si zjistila, že jsem nedokončila výcvik v kraniosakrální biodynamice. Nemohla jsem tomu uvěřit. Takže to, že jsem kompletně vystudovala klasickou kraniosakrální terapii, mám v ní 17 let praxe a je za mnou vidět dlouhá řada úspěchů, to pro ni nic neznamenalo. Pro ni bylo důležité, že jsem neměla certifikát z jednoho biodynamického výcviku, kde se ve své podstatě jen medituje a jehož lektorka nikdy nevystudovala klasickou kraniosakrální terapii – narozdí ode mne! Ta paní tedy usoudila, že kraniosakrální biodynamika je NADŘAZENÁ klasické kraniosakrální terapii!!! To je gól! Já ji ale chápu. Ono se „to“ navenek tváří velice sofistikovaně a nadřazeně. A to byl důvod, proč jsem si řekla, že to bez odezvy nenechám a alespoň na svůj web napíšu své zkušenosti a co si o tom všem myslím.
Chci dodat, aby nevznikly dohady
Jen chci dodat, aby z toho, co tady píšu, nevznikly zase nějaké dohady o tom, jestli jsem nebo nejsem členkou Upledgerova institutu. Nejsem. Můj učitel Giovanni Conchin byl jeho přímým žákem v Americe, a tak mě to naučil stejně. A já sama jsem si to ještě trošku přizpůsobila podle svých zkušeností z praxe a z práce s energiemi. Takže ne, nejsem členkou žádné organizace, protože nestojím o to být organizována 🙂 Také chci říci, že v ČR existuje vícero organizací, které pořádají kurzy kraniosakrální terapie, osteopatie či výcviky kraniosakrální biodynamiky a já tady nehovořím o všech, ale jen o tom, co jsem zažila a co si myslím, a navíc neadresně. Takže dejte na svůj vlastní úsudek a intuici při posouzení a výběru.
______________
Kdo by mi chtěl tvrdit, že se z žádného klienta nemusí nikdy žádná energie očišťovat ani nic srovnávat, že stačí na něm mít položené ruce a tím se všechno spraví, ten nemá žádné pořádné léčitelské zkušenosti. Mockrát jsem se přesvědčila, že jsem musela být při této práci aktivní. Pasivivní způsob práce – jen bytí v tiché přítomnosti – je často nedostačující a nevyřeší vždycky všechno, co je potřeba vyřešit, aby byl klient s výsledkem spokojený. A to ani tehdy, když máte vrozené léčitelské schopnosti.