Mnozí lidé si myslí, že ošetření „na dálku“ je hloupost nebo podvod, že to nemůže fungovat. Jenže kolikrát to funguje „na dálku“ LÉPE nežli při osobním kontaktu. Zvláště tehdy, když je příčina potíží na energetické úrovni, což klient těžko sám zjistí, ale já ano. Před ošetřením „na dálku“ kontroluji všechy úrovně – tedy fyzickou, energetickou, emocionální, duchovní i duševní. Nejlepšího výsledku při práci „na dálku“ se dá dosáhnout, když je příčina na energetické úrovni, anebo na více úrovních včetně energetické. Pokud není příčina na energetické úrovni patrná, výsledek práce na dálku je velmi omezený, a pak je lepší přijít na osobní sezení. Někdy je však práce „na dálku“ nenahraditelná! PROČ???

Za prvé: Když na člověku pracuji „na dálku“, odborává se ostych, bariéra, kterou si lidé někdy i podvědomě dávají, problém s otevřením se procesu.

Za druhé: Při ošetření „na dálku“ mohu sáhnout dovnitř těla na orgány, svaly, apod., což se na fyzickém těle udělat nedá. Takže i když přijdou osobně, tak pokud je to potřeba, pracuji na nich „na dálku“ tím způsobem, že oni sedí klidně naproti mně na gauči, já mám zavřené oči, přitáhnu si jejich energetické tělo k sobě a pracuji v jejich poli tak, že to vypadá, že máchám rukama ve vzduchu. Prostě se jich nedotýkám fyzicky. A je úplně jedno, jestli je člověk ode mě vzdálen 1 metr, anebo tisíce kilometrů. Když pracuji v kvantovém poli (tedy virtuálně), tak na fyzické vzdálenosti VŮBEC nezáleží.

Za třetí: Nemusíte za mnou nikam jezdit, ušetříte tak čas i peníze i energii na cestování a ani já nemusím nikam jezdit.

Dokonce mohu ze svých zkušeností říci, že mám větší úspěchy v práci „na dálku“ nežli při osobním kontaktu.  Na druhou stranu se některé věci musejí řešit fyzicky při  osobním kontaktu, vše nelze vyřešit „na dálku“. Je to zcela individuální. Vlastně při práci na dálku se jedná o tzv. spirituální chirurgii. Pokud bych potřebovala klienta „jen“ opečovat blahodárnou energií, která prýští z mých dlaní, pak je v podstatě jedno, jestli to udělám na dálku, anebo osobně při fyzickém dotyku, protože při předávání energie nepotřebuji sahat dovnitř těla. Ačkoliv chtěla-li bych zahalit klienta celého do energetického obláčku, opět to musím udělat „virtuálně“, tedy „na dálku“, protože si ho musím virtuálně zmenšit tak, aby byl menší ne moje dlaně, do kterých si ho vložím a obalím ho tou energií. Vyžadují-li však klilentovy potíže vyloženě fyzický dotyk, je potřeba, aby přijel osobně na kraniosakrální terapii. Tu lze také provést „na dálku“, ale nemá to úplně stejný efekt. To závisí na tom, co klient chce řešit.

Takhle virtuálně jsem například ošetřovala lidem oči – ať už zákal, nebo poškozenou sítnici, dvojité vidění apod. Ve všech případech byl nějaký problém uvnitř očí, který bych jen fyzickým  přikládáním rukou nevyřešila. Také srůsty v břiše po operacích, některé kloubní potíže i některé typy bolestí. Reference od klientů z ošetření „na dálku“ mám ve stejnojmenné sekci. Nejsou tam ale všechny případy, například ty zázraky s očima tam nejsou, protože recenze mi píšou jen někteří klienti.

Všechno však „na dálku“ opravit nelze, ale řadu věcí lze minimálně do jisté míry pozitivně ovlivnit, a to často lépe „na dálku“ nežli nablízko. Když pracuji „na dálku, lze to jen v případě, že daný problém je otisknutý v energetické schránce. Tedy, že fyzický obraz je v energetickém poli znát jako defekt. Pak to lze. A to já vidím, takže mohu klientovi říci dopředu, jestli by se to mohlo podařit. Toto jsou moje zkušenosti z praxe. Za zkoušku to rozhodně stojí odhodit své předsudky a aspoň na chvíli uvěřit.

Nevěříte-li, zkuste si představit, že vědci pozorovali nejmenší částice hmoty pod mikroskopem. A ve chvíli, kdy na tyto částice mysleli, jako na hmotu, částice se skutečně chovaly jako hmotné. Avšak ve chvíli, kdy na tyto částice mysleli jako na energii, chovaly se tyto částice jako energetické vlnění. Takže i myšlenkou lze ovlivňovat nejmenší částice hmoty. A když lze ovlivňovat nejmenší částice hmoty, lze ovlivňovat myšlenkou hmotu. Hmota však reaguje pomaleji nežli energie. A proto se snadněji ovlivní energetické tělo nežli fyzické, které se tomu energetickému pak přizpůsobí. Myšlenka je také energie, která působí. Záleží na tom, v jakém rozpoložení se nacházíte, jak důrazně a přesvědčivě myšlenku vysíláte. Myšlenka se může rozptýlit dříve než stihne zapůsobit.

Článek Ošetření „na dálku“ se nejdříve objevil na Kraniosakrální terapie a Energie.

Bloudivý nerv je módní pojem. Lidé o něm dnes hodně mluví a přisuzují mu často zázračné schopnosti.
Jenže realita je mnohem prostší: vagus je jen jednou z částí autonomního nervového systému. Důležitou, ale ne jedinou.

Práce s bloudivým nervem tedy není důležitější ani nadřazenější kraniosakrální terapii a není ani pravda, že všechno vyřeší.

Skutečnost je taková, že kraniosakrální terapie s nervem vagem pracuje automaticky — už od svého vzniku, aniž by kdokoli používal tenhle dnešní moderní slovník. Když kraniosakrální terapeut pracuje s primárním respiračním mechanismem, tekutinami, jádrem klidu, nervovým systémem, s rovnováhou sympatiku a parasympatiku — pracuje s vagem, i kdyby se ho ani jednou nedotkl.

Co je ve skutečnosti vagus?

• nejdelší hlavový nerv, nerv X (tedy 10. hlavový nerv, kterých je celkem 12)
• řídí velkou část parasympatiku
• spojuje mozek se srdcem, plícemi, břichem
• ovlivňuje trávení, dech, srdeční rytmus, hlas
• je extrémně citlivý na trauma a chronický stres
• je zásadní v polyvagální teorii (Porges)

Vagus není „centrum všeho“.
Je to spíš hlavní kabel mezi mozkem a tělem.

Ale je to jeden z nejdůležitějších hlavových nervů. Přitom se nejedná o 1 nerv, ale o síť nervů, protože se rozvětvuje na spoustu větví a větviček.

Bloudivý nerv a jeho vztah ke kraniosakrální terapii

Bloudivý nerv (nervus vagus) je klíčovou součástí autonomního nervového systému. Řídí velkou část parasympatických funkcí — zpomalení srdečního rytmu, regulaci dechové frekvence, trávení, hlas, polykání a obecnou rovnováhu mezi napětím a uvolněním v těle. V posledních letech se stal předmětem zvýšeného zájmu díky polyvagální teorii, která vysvětluje různé úrovně nervové regulace, zejména vztah mezi stresem, bezpečím a sociálním zapojením.

Vagus není izolovaný prvek

Ačkoliv je vagus významný, není „řídícím centrem“ těla. Je součástí širší sítě, která zahrnuje mozek, mozkové obaly, fascie, tekutinové prostředí, další hlavové nervy a celkovou stavbu a funkci autonomního nervového systému. Aby mohl bloudivý nerv optimálně fungovat, potřebuje harmonii celé této soustavy — nejen stimulaci nebo manipulaci.

Jak kraniosakrální terapie pracuje s bloudivým nervem

Kraniosakrální terapie nepracuje s vagem jako s oddělenou strukturou. Vztah mezi CST a vagovým nervem je komplexní a nepřímý, ale hluboký. Práce s vagem probíhá v rámci širší regulace autonomního nervového systému prostřednictvím tří hlavních mechanismů:

1) Normalizace napětí v oblasti spodiny lebky

Vagus vystupuje z mozkového kmene v oblasti foramen jugulare, v těsné blízkosti hlavových nervů IX a XI. Jakékoliv napětí v této oblasti — durální, fascialní nebo kostní — může ovlivňovat funkci nervu.

Kraniosakrální terapie jemnými technikami:

• harmonizuje membrány suboccipitální oblasti,
• uvolňuje napětí kolem výstupů hlavových nervů,
• zlepšuje lokální cirkulaci a tekutinovou dynamiku.

To vytváří podmínky pro přirozenou regulaci funkce nervu vagus.

2) Optimalizace autonomního nervového systému jako celku

V CST je klíčovým prvkem indukce stavu hlubokého klidu — tzv. „jádra ticha“.
V tomto stavu dochází k:

• aktivaci ventrální větve nervu vagus (spojené s bezpečím a sociálním zapojením),
• snížení sympatického napětí,
• obnově přirozené regulační kapacity těla.

Tento proces je jedním z hlavních důvodů, proč klienti po terapii vnímají klid, stabilitu a snazší adaptaci na stres.

3) Práce s fasciálním, viscerálním a tekutinovým systémem

Vagus probíhá celým tělem a je silně zakotven v:

• fasciálních membránách,
• bránici,
• mezenteriu,
• perikardu,
• viscerálních závěsech.

CST techniky, které pracují s bránicí, hrudníkem, orgány a tekutinovým rytmem, nepřímo přispívají k:

• lepší pohyblivosti okolních struktur,
• volnější mechanice dýchání,
• optimalizaci vagového tonu.

Tyto změny podporují jeho funkci daleko účinněji než izolované „vagové techniky“.

Proč není „práce s vagem“ vyšší úroveň než kraniosakrální terapie

Vnímání, že „všechno je o vagu“ a že je to „vyšší úroveň práce“, vzniká často z nepochopení celku.
Vagus je důležitý, ale:

• jeho funkce závisí na stavu celého těla,
• reaguje na bezpečí, klid a kvalitu terapeutického pole,
• nemůže být efektivně regulován odděleně od ostatních struktur,
• základní i pokročilá CST s ním pracuje automaticky prostřednictvím jemnosti, vnímání a vyrovnávání celého systému.

Kraniosakrální terapie nepoužívá módní terminologii, ale pracuje s hlubšími vrstvami regulace — tekutinami, rytmy, membránami a autonomním systémem jako celkem.
Právě tato komplexnost dává CST trvalý účinek, který žádná izolovaná technika nenahradí.

Shrnutí:

Kraniosakrální terapie:

• vagus nestimuluje přímo, ale podporuje jeho rovnováhu prostřednictvím uvolnění spodiny lebky, optimalizace dechové mechaniky a indukce stavu hlubokého klidu;
• pracuje s podmínkami, ne s jednotlivými nervy;
• integruje celý autonomní systém, nikoli jen jeho jednu větev;
• je účinnější než izolované „vagové techniky“, protože oslovuje příčiny, ne symptomy.

Bloudivý nerv a kraniosakrální terapie – stručně a jasně

Bloudivý nerv (nervus vagus) je klíčovou součástí parasympatického nervového systému. Ovlivňuje dech, srdeční rytmus, trávení a celkovou stresovou regulaci. V posledních letech se o něm hodně mluví, ale často vytrženě z kontextu.

Kraniosakrální terapie s nervem vagus pracuje přirozeně a komplexně, protože ovlivňuje celé prostředí, ve kterém tento nerv funguje — zejména spodinu lebky, membrány, tekutiny a autonomní nervový systém jako celek.

Jak CST podporuje funkci nervu vagus

• uvolňuje napětí v oblasti výstupu nervu z lebky,
• harmonizuje autonomní nervový systém a podporuje stav hlubokého klidu,
• pracuje s fasciemi, bránicí a viscerálními strukturami, které s vagem přímo souvisejí,
• vytváří podmínky, ve kterých se nerv může přirozeně zregulovat.

Proč to není „vyšší úroveň“ než CST

Práce s vagovým nervem není samostatná nebo nadřazená disciplína.
Je to jedna z přirozených součástí kraniosakrálního procesu.
CST nikdy nepracuje s jedním nervem izolovaně — vždy podporuje celkovou integraci systému, která je pro funkci vagu nezbytná.

Článek Nervus vagus / bloudivý nerv se nejdříve objevil na Kraniosakrální terapie a Energie.

Terapeuta (např. kraniosakrálního) byste si NEměli vybírat především podle toho, jestli je co nejblíž vašemu bydlišti či pracovišti, ani především podle ceny (někdo chce ušetřit, jiný si zase myslí, že vysoká cena zaručuje vyšší kvalitu). A už vůbec ne jen podle metody, kterou poskytuje. Pokud se rozhodnete například pro kraniosakrální terapii, tak ta nemusí a pravděpodobně ani nebude mít na vás stejný účinek u různých terapeutů. U jednoho vám tatáž metoda může pomoci a u druhého ne. Mezi kraniosakrálními terapeuty, podobně jako mezi maséry či léčiteli, je obrovský rozdíl!!! Ani vám nedoporučuju si ho „vykývat kyvadlem“, kyvadlo není spolehlivý nástroj, neboť se na ně rády chytají temné astrální entity, které jeho pohyb ovlivňují. Není vždy snadné si vybrat – trefit se správně při výběru terapeuta či metody. Někdo se zabývá vícero metodami a může vám třeba poradit, která je pro vás vhodná. Já jsem například pro sebe těžko hledala pomoc léčitele, když jsem ji potřebovala a když klasická medicína selhala. Jelikož se sama zabývám léčitelstvím a mám silné energie, musela jsem najít někoho, kdo má ještě silnější nebo minimálně stejné, jako já, a to byl velký problém.

Pokud nemáte na terapeuta reference, poradila bych vám nejspíše toto: Při výběru spíš dejte na svoji intuici, pocit a na sympatie k danému člověku – jak vám „sedne“. Po praktické stránce je pak určitě dobré, zjistit si nějaké reference o tom člověku, anebo si o něm něco přečíst, ne nutně jen na jeho webu. Jsou však lidé, kteří si vystačí se svou intuicí a hned se strefí správně. Takto se klienti čast dostávají ke mně, hlavně na kurzy, a já mám z toho radost, protože kdyby ke mně chodili lidé, kterým bych byla nesympatická, necítila bych se ani já v té situaci dobře. Já se v sekci O mně poměrně dost lidem otevírám, a to proto, aby se na mě mohli naladit a pocítili, zda jim sednu. Věřím, že tím zajistím kompaktní harmonický kolektiv na kurzech, kde si pak všichni budeme rozumět.

Terapeut/léčitel by měl mít všech pět pohromadě a neslibovat nemožné a nezakazovat vám užívat léky a chodit k lékaři, měl by být k vám otevřený, nejednat vůči vám z pozice vyšší autority. Měli byste mít pocit, že vás respektuje a upřímně vám chce pomoci.

Určitě není nejlepší řešení dívat se pouze na to, kolik vystudoval škol a věhlasných kurzů. Některý léčitel nemusel na to, aby byl výborným terapeutem, studovat vůbec nic a nikde! O tom to není. Jiný se naopak může holedbat kdovíjakými školami nebo dokonce vystudovanou klasickou medicínou a nemusí toho v oblasti alternativní medicíny zrovna moc umět. Není to sice pravidlo, ale uvedu příklad. Od roku 2012 do roku 2020 jsem na kurzech KST vyškolila více než 500 studentů po cca 10ti členných skupinách. Byli mezi nimi různí lidé, lékaři, nelékaři, maséři, programátoři, fyzioterapeuté, kosmetičky, servírky, policisti, ženy v domácnosti, prodavačky, léčitelé atd. Když vezmu například lékaře, tak někteří byli talentovaní na kranio, ale jiné bych nikomu ani nedoporučila. Naopak někteří obyčejní lidé měli vynikající výsledky záhy po absolvování kurzu. Měli pro to cit a vlohy. A o tom to hlavně je. O titulu to není. Mně například moc pomohla paní, čerstvá absolventka mého kurzu, která měla práci masérky jen jako koníček. Její skutečná profese byla programátorství.

Neříkám, že žádný lékař neumí kraniosakrální terapii. Na moje kurzy chodí různí lidé, nejen maséři, fyzioterapeuté, ale i lidé z úplně vzdálených oborů až se člověk někdy diví, kde se tam vzali (policajt, ochranka, programátor, švadlena, uklízečka, zvěrolékařka). Sem tam se objeví nějaký lékař a řada z nich je talentovaná. Ale někteří ne, stejně jako i ostatní účastníci, ať už jsou zdravotníci či nikoliv, vlohy mohou mít. Anebo ne a pak v praxi nemají nějaké valné výsledky v kraniosakrální terapii. Mám zkušenost, že obyčejní lidé, kteří vůbec nejsou z oboru, dokonce nejsou ani maséry, a dokonce neplánovali ani otevřít si praxi kraniosakrální terapie, pouze to chtěli umět pro své blízké, kolikrát byli vynikajícími terapeuty okamžitě po skončení kurzu nebo dokonce v průběhu studia to je znát. Nemám předsudky, protože například jedna uklízečka z mého kurzu se stala naprosto prvotřídní kranisoakrální terapeutkou a také jeden pán z ochranky a mohla bych pokračovat ve výčtu. Někdo má léčitelské nadání, a to je obrovská přidaná hodnota k jakémukoli takovému ošetření, jakým je například kraniosakrální terapie. Ten, kdo toto nadání nemá, ten vám pomůže jen málo, anebo jen některým z vás a jen s některými potížemi. Řada lidí o sobě ani neví, zda má či nemá léčitelské nadání. Někdo je má, ale pochybuje o sobě, jiný je suverén, ale skutek utek. Za každého hovoří jeho výsledky práce! Přečtěte si schválně dva příběhy dvou žen, absolventek mých kurzů tady dole na stránce u obrázku zlatého srdce, oba mám i v Referencích🙂

Pokud chcete číst dál, povím vám něco ze své praxe:

Jednou ke mně přišla klientka, u níž jsem byla přesvědčená, že jí budu umět pomoci. Ona však byla taková plachá, bojácná, uzavřená a jakoby obezřetná. Necítila jsem se v tom úplně dobře, ale chtěla jsem jí pomoci. Za pár dní po prvním sezení mi od ní přišla zpráva, že ruší další sezení z důvodu, že jsem jí „nesedla“ jako člověk a že se za to moc stydí a omlouvá, protože si váží mojí práce. Tím se to vysvětlilo a já jsem jí vlastně byla vděčná. Vyjímečně se stává, že na některé klienty se moc netěším a ona byla jednou z nich. Napsala jsem jí, že děkuji za upřímnost (upřímnosti si velmi vážím) a že se nemá zač stydět ani omlouvat, že to chápu, že se to může stát a že jí přeju hodně štěstí. A myslela jsem to upřímně.

Nechci se v žádném případě chlubit tím, že jsem vždycky pomohla každému, kdo ke mně přišel na sezení. To by nebyla pravda. A pochybuji, že existuje terapeut, který pomůže úplně každému bez výjimky. Bylo několik klientů, kterým jsem neuměla pomoci ani když ke mně chodili na sezení opakovaně. Nestává se to často, ale stát se to může. Taková situace mě vždycky moc mrzí a často jsem to já, kdo první klientovi řekne, že se mi zdá, že nemá smysl, aby ke mně nadále docházel a utrácel peníze, když mu nemůžu slíbit, že se něco změní a vypadá to, že to nikam nevede. Moje práce mi musí dávat smysl a musí nést výsledky, aby mě bavila. Na druhou stranu mě skoro vždycky rozladí, když to klient vzdá předčasně – přijde dvakrát, nedočká se žádné významnější změny, a vzdá to úplně. Přičemž já mám třeba s tím, s čím přišel, zkušenosti, že se to začne lepšit třeba až po páté návštěvě a jsem si téměř na 100% jistá, že MÁ smysl pokračovat v dalších sezeních. To se stává u klientů, kteří obíhají všechny možné i nemožné terapeuty a metody, všechno zkusí jednou, dvakrát a pak tvrdí, že roky lítají po doktorech i léčitelích a nic jim nepomáhá. Ono by jim však něco jistě pomohlo, kdyby nelítali sem tam a u něčeho chvíli vydrželi. Lidé nemohou očekávat, že jim někdo za hodinu nebo za dvě vyřeší potíže, na které si zadělávali spoustu let. To umí možná chirurg, ale ne někdo, kdo se zabývá alternativní medicínou. Stát se to sice může, ale výjimečně.

Jindy se mi stalo, že se ke mně objednala jedna paní s dcerkou na kraniosakrální terapii s potížemi, s nimiž jsem měla velkou řadu úspěšných zkušeností, a tak jsem si byla téměř jista, že jí budu umět pomoci a těšila jsem se na ně. Jenže dva dny před tím, než měly přijít, mi paní napsala mail, v němž mi psala, že se odhlašují ze sezení, protože ke mně ztratila důvěru, jelikož zjistila, že nejsem členkou asociace kraniosakrálních terapeutů a jelikož si zjistila, že jsem nedokončila výcvik kraniosakrální biodynamiky. Koukala jsem na ten mail jako vyvoraná myš 🙂 a kroutila jsem hlavou. To, že jsem absolvovala X jiných certifikovaných plnohodnotných kurzů klasické kraniosakrální terapie, kterou sama školím a že mám spoustu let praxe a hromadu referencí, to pro ni nehrálo žádnou roli! Napsala jsem jí, že jí chápu, že se jí nehodlám vnucovat, ale že jí chci jen sdělit, že s těmito potížemi mám velmi bohaté zkušenosti s kladnými výsledky a že jsem kraniosakrální terapii vystudovala kompletně celou u Dr. Giovanniho Conchina už před mnoha lety, mám z KST celkem 5 certifikátů a když jsem až později nastoupila čistě ze zvědavosti do výcviku kraniosakrální biodynamiky, abych zjistila, zdali se nedozvím třeba něco navíc, tak ten jsem opravdu nedokončila, protože jsem zjistila, že to je o ničem, že jsem ve své praxi za ta léta už mnohem dál. Dále jsem jí napsala, že paní lektorka z biodynamického výcviku nikdy nebyla na mých kurzech KST, narozdíl ode mne, která jsem její výcvik alespoň z velké části absolvovala, takže mám, co se KST týká, širší rozhled než paní, co vede kurzy, které jsem nedokončila. A že členkou asociace nejsem proto, že o to nestojím, a že náš termín tedy ruším a děkuji za upřímnost. Už neodepsala.

Řekla jsem si „komu není rady, tomu není pomoci a já nemám zapotřebí se někomu vnucovat“. Pak jsem se však rozčílila (z principu, nikoli na tu paní, která za to, jak to vnějšně vypadá, nemůže). „To snad není možné!“ Kde ta paní vzala své přesvědčení, že kraniosakrální biodynamika je jaksi nadřazená mému způsobu kraniosakrální práce a mojí škole KST? A…co to vlastně je asociace? Koho sdružuje? Asociaci může založit každý a může tam sdružovat koho chce. Asociace NENÍ zárukou kvality. Dříve jsem si taky myslela, že asociace je něco víc a sdružuje skutečné odborníky, ale zrovna v případě této asociace jsem se přesvědčila o opaku. Navíc, někdo netouží být členem žádné asociace, protože chce pracovat úplně mimo jakýkoli „systém“. Například já. Kdybych tolik stála o to stát se členkou asociace, mohla jsem dokončit výcvik, který byl z mého pohledu o ničem (a ten bych dokončila levou zadní), a na základě toho bych tehdy bývala mohla vstoupit do asociace KST. Díky členství v asociaci bych ale neuměla o nic víc, než umím i bez ní! Výraz „asociace“ znamená „sdružení, volné spojení“ nic víc. Je řada skvělých terapeutů a léčitelů, kteří nejsou členy žádné asociace. Jsem si vědoma toho, že všechny nemůžu házet do jednoho pytle, ale chci říct, že všechno není takové, jak se to tváří.

Vícekrát se mi stalo, že klient, který ke mně přijel zdaleka, mi za pár dní po prvním sezení napsal, že si našel kraniosakrálního terapeuta v místě svého bydliště, a proto se odhlašuje z dalších sezení u mě. A později jsem se dozvěděla, že už nechodí nikam, protože mu prý kraniosakrální terapie nepomáhá. Jenže po první schůzce málokdy poznáte, kdo nebo co vám pomůže. Konkrétně na kraniosakrální terapii je potřeba přijít minimálně 3x nebo 4x, abyste mohli posoudit účinek. U někoho se projeví zlepšení hned na 1.návštěvě a u jiného klienta třeba až na 5.návštěvě. To neznamená, že se do té doby nic nezměnilo k lepšímu, znamená to jen, že do té doby změnu klient nepocítil nebo pocítil minimálně. V návaznosti na to vám velmi doporučuji přečíst si referenci paní Zuzany Čadkové (to je její skutečné jméno), reference je v bublině „Velké pooperační bolesti“– tam paní popisuje přesně vývoj ústupu obtíží během x ošetření KST a jak to nevzdala a vyplatilo se jí to. U některých klientů dokonce dojde na prvních dvou návštěvách nejprve k subjektivnímu zhoršení potíží (to je sice vzácné, ale stane se) a teprve pak jde křivka nahoru a někdy i rychle. Ale když nevydržíte a změníte terapeuta a nepomáhá vám to, nemůžete hned odsoudit samotnou metodu. Právě mezi terapeuty bývá často velký rozdíl!

Následující řádky jsou důkazem, že i čerstvý absolvent mého pětidenního kurzu kraniosakrální terapie a práce s energií, dokáže hotové zázraky. Netvrdím samozřejmě, že to je pravidlo. Ale není to ani výjimka! To vám můžu garantovat.

Uvedu dva dojemné příklady za všechny podobné, co dokáže čerstvý absolvent kurzu. Oba jsou v mých REFERENCÍCH. U toho prvního, když ho někomu vyprávím, tak se pokaždé rozpláču dojetím a nemůžu se ovládnout, protože jde o emočně velice silný příběh. V tomto případě se jedná o paní Julii, která se nikdy ničím z oblasti těla a duše nezabývala a nikdy nebyla ani na žádném kurzu. Jediné, co si přála, bylo pomoci svému 4-letému vnoučkovi. A proto se přihlásila na můj kurz. Vybrala si mě prostě proto, že jsem jí byla sympatická z mých stránek. Sympatie / antipatie jsou mimochodem skoro vždycky nejlepší ukazatel správnosti výběru. Komu se nelíbím, nechoďte ke mně 🙂 Upozorňuji, že se jedná o skutečné a pravdivé příběhy. Všechny reference na tomto webu jsou skutečné a pravdivé, jen u některých je pouze křestní jméno a i to je někde změněné, protože většina lidí si přeje být v utajení.

1. Takže: Paní Julie Ciemalová (to je její skutečné jméno) měla čtyřletého vnoučka. Přijela na můj kurz kraniosakrální terapie a práce s energií. Po prvních dvou víkendech začala to, co se naučila u mě na kurzu, po chvilkách používat na vnoučka každý večer při koupání a přebalování. Ano, slyšíte dobře, přebalování. Proč? Její vnouček Honzík (tak se skutečně jmenuje) od narození neudělal vůbec žádné pokroky. Jen ležel jako novorozeně na zádíčkách, neuměl se ani přetočit na bok a nejevil nejmenší zájem o hračky, chrastítka ani o lidi, kteří se nad ním skláněli. Dokonce mu chyběl polykací reflex, takže byl krmen od narození sondou. Chudinka malý. A po pár týdnech používání kraniosakrální terapie třeba jen deset minut denně (jinak je běžná frekvence ošetření 1 až 3 týdny a délka jednoho ošetření cca 1 hodina), tak po pár týdnech začal Honzík jevit zájem o hračky a lidi a za pár dalších týdnů se uměl převrátit na bříško. Po dalších několika týdnech se Honzík v postýlce postavil na nožičky!!! Představte si to! Čtyřleté „novorozeně“ udělalo tak obrovské pokroky během pár měsíců!!! Ta paní má léčitelské vlohy a talent i cit pro kraniosakrální terapii.
2. Jiný příklad: Absolventka mého kurzu, fyzioterapeutka Mgr. Věra Kopalová (taky je to její skutečné jméno), pracovala sama na sebe v Rakousku. V krátké době po skončení kurzu vyzkoušela kraniosakrální terapii na svém dosavadním pacientovi panu Klausovi (rakušan), který 20 let od své autonehody nevstal z invalidního vozíku. Toho pána měla v péči již delší dobu a bez valných výsledků. Po několika ošetřeních kraniosakrální terapií, pán sám bez pomoci VSTAL Z VOZÍKU A UDĚLAL BEZ DRŽENÍ DŘEP!!! Tento příběh mám také v referencíh i s pravým jménen, neboť pán byl ochotný napsat referenci ve svém rodném jazyce němčině a paní, která mu pomohla, to přeložila do češtiny kvůli mně na můj web.

Já nevím, jak tyto dva příběhy vypadají dnes, zdali Honzík začal nakonec chodit a polykat jídlo a zda pán dnes sám chodí. To opravdu nevím, protože s těmi ženami, mými absolventkami, již nejsem dlouhou dobu (několik let) v kontaktu. Ale i to, co dokázaly během chvilky po kurzu, je zázrak! A já věřím, že když se to takhle obrovsky posunulo za pár měsíců, udělali ještě další pokroky. Tohle mě vždycky dojme, když lidé, kteří u mě absolvovali KST I+II a pak přijdou na další kurz, třeba KST III a vyprávějí tam takové své příběhy. Moje práce mi najednou dá ještě větší smysl a širší rozměr. Zmínila jsem jen ty dvě ženy, které nepřijímají běžně klienty, protože Julinka se tomu myslím profesně nechtěla věnovat a Věrka nepřijímá české klienty nebo tehdy nepřijímala. Ale takových příběhů bylo více, kdy čerstvý absolvent velmi pomohl jiným lidem, kteří měli nějaké potíže, ať už kranioskarální terapií, nebo energiemi či kvantovkou. Absolventi nám vyprávějí nádherné příběhy ze své (i krátké) praxe vždy na začátku každého dalšího kurzu, kterého se zúčastní. Možná, že paní s nemocnou holčičkou, která ke mně ztratila důvěru jen proto, že nejsem členkou asociace, nakonec pro svou dcerku ani pomoc nenašla, a to jenom proto, že měla předsudky a kritéria jako naprostý laik, který do toho nevidí. To se už asi nedozvím a samozřejmě bych holčičce přála uzdravení, snad se jim to povedlo někde jinde 🙂 Mně je vždycky líto, když vím, že umím někomu pomoci a on to vzdá a zahodí svou šanci, protože tomu nevěří, anebo, když to naopak chci vzdát já a nechci klienta obírat zbytečně o peníze, zatímco klient chce pokračovat i přesto, že po X sezeních není vidět ani dílčí výsledek.

Takže, nehleďte jen na to, jaké má váš terapeut školy a tituly a na to, kolik to u něj stojí nebo jak daleko za ním budete jezdit. A pokud vám to u jednoho nepomůže, neznanemná to, že u jiného vám totéž taky nepomůže. Hledejte a dejte na svoji intuici, sympatie a reference. Mně pomohla paní, která je programátorka a pak mi pomohla paní, která je grafička a nikdy nebyla nikde na kurzu a ani se tím nezabývá profesionálně. A také paní, která nebyla vystudovaná psychoterapeutka, a přesto se zabývala psychoterapií a astroporadenstvím, které se naučila jako samouk a nikde to nestudovala. Zatímco když jsem šla k odborné vystudované titulované psychoterapeutce, kterou mi doporučil lékař, odcházela jsem od ní s větší depresí, než když jsem k ní přišla! Ona sama nebyla psychicky v pořádku, to bylo vidět. A někteří i celkem známí léčitelé, které jsem vyhledala kvůli svým potížím, dělali kolem mne „čáry máry“ a nebylo to nic platné.

Nemusí to tak být vždycky, na druhou stranu se nedá hledět pouze na tituly, věhlas a asociace. Vzpomeňme například známý klub skeptiků Sisyfos a jejich leckdy primitivní, přízemní a ničím nepodložené názory. Je hezké, že chtějí hájit vědu, ale řada jiných vědců je pokorná k věcem mezi nebem a zemí a nikdy by do tohoto klubu nevstoupili – a právě mezi těmito vědci byli velcí vynálezci, nikoli mezi těmi, kteří jen papouškují již vynalezené a hledají důvody, proč něco očernit. Můj syn je vědec, fyzik, který věří mimosmyslovým jevům, existenci duše, reinkarnaci, energiím, a mojí práce si váží.

JEŠTĚ CHCI ZMÍNIT DŮLEŽITOU VĚC: Lidé si dost často myslí, že léčitel či terapeut se umí sám o sebe postarat a musí to umět, jinak není důvěryhodný a že nepotřebuje chodit k jiným léčitelům a terapeutům. To je ale nesmysl! Každý z nás potřebujeme někdy pomoc zvenčí a neměli bychom se za to stydět. Všechno nezvládneme sami. Například potíže, s nimiž jsem pomohla mnoha mým klientům, jsem si sama sobě nedokázala vyléčit a pomohl mi pak někdo jiný nebo jsem dokonce musela užívat léky, jít na operaci. Ne vše lze zvládnout pomocí alternativní medicíny a nikdo není tak dokonalý, aby pomohl každému včetně sebe. Jsem pokorná i ke klasické medicíně a ROZHODNĚ JI NEZAVRHUJI. V některých případech je nenahraditelná. I pro mě.

Článek Jak si vybrat terapeuta a metodu se nejdříve objevil na Kraniosakrální terapie a Energie.

Pokud ztrácíte energii při práci s klienty a jste maséři nebo terapeuté používající dotykové metody regenerace či léčení druhých, je to tím, že namísto kosmické léčivé energie používáte svou vlastní. Neznamená to, že něco děláte špatně ani že se málo chráníte. Já se například při práci nijak nechráním a přesto neztrácím svou energii ani při masáži, ani při energetickém dobíjení čaker klientů, ani při poskytování energetického léčení či kraniosakrální terapie. Někteří terapeuté, pracující s energií, dokonce trvrdí, že se po práci s klienty cítí víc nabití energií než před ní a mají obavu, jestli to není třeba proto, že tu energii vztali svým klientům. Nikoliv, nevzali. Přirozeně používají kosmickou energii, která dobije baterky nejen jejich klientům, ale i jim samotným.

Každý, kdo pracuje s energií, tedy každý, kdo dělá jakékoli dotykové terapeutické metody (anebo pracuje s energií na dálku), by měl pracovat s čistou kosmickou energií, nikoliv se svou vlastní, jinak se brzy odrovná. Kosmická energie je léčivá, zatímco vaše energie zrovna léčivá být nemusí, a druhak si při práci s kosmickou energií dobijete baterky i sobě, nejen klientovi. A díky tomu, že nebudete dávat všanc svoji vlastní energii, nebudete pak unavení. Další věc je, že lidé, kteří pracují s čistou kosmickou energií, mají příjemně teplé (někdy až horké) dlaně, zatímco lidé, kteří dávají svojí vlastní energii, je mívají studené. Není to úplně pravidlo, i ten, který dává svoji energii, může mít vyjímečně teplé ruce, ale i tak jsou studené dlaně většinou jednou z indicií, že onen člověk neumí pracovat s kosmickou energií.

Asi se teď ptáte „Ale jak mám pracovat s tou kosmickou energií?“ Na to Vám odpovím takto: Jedna věc je, že někteří lidé mají schopnost přijímat vysokovibrační kosmickou energii danou od pánaboha. Pracují s ní zcela přirozeně, vůbec nad tím nepřemýšlejí a někteří to možná o sobě ani nevědí. Tato schopnost se jim přirozeně rozvíjí pouze tím, že prostě ošetřují klienty. To je například můj případ. Veškerá energie, která mnou proudí směrem ke klientovi je 100% kosmická a má velice vysoké vibrace. Nedávám klientům ani 1% své vlastní energie (pokud nepočítám náročnou fyzickou masáž, při které se taky trochu unavím – to je ale tou fyzickou prací, nikoli předáváním mojí energie).

Jiní terapeuté, kteří pracují s klienty, však nemusejí mít vrozenou schopnost přijímat kosmickou energii. Buěd proto, že nemají tento dar od pánaboha a s tím se musejí smířit (nebo se nechat zasvětit do Reiki, což je však občas docela nebezpečné – záleží na tom, kdo to dělá a jak to dělá). Anebo proto, že mají takový dar od pánaboha, ale mají ho zablokovaný díky nějakému zážitku (většinou z minulého života). Takovým lidem jsem schopna pomoci tento kanál zaktivnit. Cítí to okamžitě po napojení na zdroj kosmické energie. Mají teplé ruce, ačkoli je měli předtím třeba studené. Kanál pro kosmickou energii se jim už nikdy nezavře, pokud nebudou chtít. Tito lidé při další své práci nevnímají už úbytek své energie, ale vnímají blahodárnou energii, která jimi prochází, uklidňuje je a dodává jim sílu k té práci. Tento kanál se jim při rituálu otevře jen do té míry, do jaké jsou na to připraveni. Takže někomu třeba na 50%, jinému na 70%, ale někomu třeba i na 90%. Není to vůbec žádné riziko, nakopak vám to může jedině prospět. U většiny lidí se jejich léčitelská schopnost aktivuje přirozeně automaticky při praxi – například maséři, kraniosakrální terapeuti a není potřeba to přebíhat nějakými odbloky či rituály na aktivaci kanálu, je to zbytečné.

Před tím, než zájemci aktivuji kanál pro příjem kosmické energie, nejprve vytestuji společně s ním, na kolik procent to vůbec bude možné,protože někdo to prostě nemá dáno od pánaboha, a tudíž mu žádný kanál otevřen být nemůže, protože takovou schopnost jednoduše nemá ani potenciálně. Takový člověk by neměl pracovat s energií, protože pak škodí sám sobě a klientům moc nepomůže. Lidé, jejichž služby zahrnují práci s energií, by měli mít nad 50% schopnost pracovat s energií. I pokud máte třeba jen 10%, ale váš potenciál je třeba 70%, tak vám mohu pomoci vám ten kanál otevřít na těch 70%. Ale pokud máte 10% a nemáte vyšší ani potenciál, máte bohužel smůlu, protože takhle čarovat neumím, abych vám ten kanál přičarovala 🙂 Ti, kteří měli velký potenciál pracovat s kosmickou energií, ale i přes letitou praxi se jim sám neotevřel, a kteří mě oslovili s žádostí o jeho aktivaci, si pak velice libovali a vnímali obrovský rozdíl mezi prací před aktivací a po ní. V každém případě je potom práce s energií vůbec neunavovala, naopak je moc bavila. Proudění energie je totiž znát. Pocítí to blahodárně jak poskytovatel kosmické energie, tak její příjemce – jeho klient.

Nejedná se ani o Reiki ani o Shamballu ani o nic podobného. Do těchto energetických systému jsem zasvěcovala dříve, ale upustila jsem od toho, protože tyto energie jsou mnohem slabší než čistá kosmická energie a kromě toho zasvěcení obnáší řadu rizik. Můžete si přečíst níže článek o tom, proč už nezasvěcuji do Reiki. Možná jste se již setkali s lidmi, kteří se nechali do něčeho zasvětit a poté měli zdravotní či psychické potíže, kterých se nedokázali zbavit. (Mým klientům, které jsem zasvěcovala do Reiki, se nikdy nic špatného nestalo, ale řadě mých klientů, které zasvěcoval někdo jiný, bohužel ano). Zatímco zprovoznění kanálu pro příjem čisté kosmické energie, které provádím na požádání, neobnáší absolutně vůbec žádné riziko. Naopak. Pomůže vám, abyste klientovi nepředávali svoji vlastní energie a práce vás bude víc bavit a bude vám připadat příjemnější. A tato energie je nesrovnatelně silnější než Reiki.

Takže pokud je to váš případ a ztrácíte energii při terapeutické práci, můžete mi zavolat a objednat se na test, eventuálně i aktivaci kanálu pro příjem čisté léčivé kosmické energie – viz Ceník.

Článek Ztrácíte energii při poskytování masérských a jiných dotykových služeb druhým? se nejdříve objevil na Kraniosakrální terapie a Energie.

Všimla jsem si, že názor různých lidí na Reiki má většinou 3 následující polohy: Buď tomu lidé 1) nevěří, anebo 2) Reiki přeceňují až zbožšťují, anebo 3) o Reiki hovoří jako o šíleném prokletí, které vám strašně uškodí, pokud se necháte zasvětit (toto jsem na internetu četla mockrát). S reiki mám mnoho zkušeností, řadu let jsem byla i Mistr učitel Reiki a zasvěcovala jsem druhé. Dnes mám na Reiki jiný názor než většina lidí. Čtěte dál.

Do prvních dvou stupňů Reiki jsem byla zasvěcena v roce 1997 Mistryní Mary Hall. Tehdy jsem začala s nadšením „léčit“ každého, kdo mi přišel pod ruku pomocí energie Reiki. Asi po roce mě to přešlo, měla jsem jiné starosti. Pak jsem reiki úplně vypustila. Nicméně nám bylo řečeno, že zasvěcení do Reiki stačí mít jednou za život, a tím se nám otevře kanál pro tuto blahodárnou energii jednou provždy, a to i kdybychom ji roky nepoužívali.

V roce 2008 jsem se stala profesionální masérkou. Okamžitě jsem si vzpomněla na Reiki a začala jsem tuto energii při práci používat, abych se nevydávala ze své vlastní energie a aby bylo působení „čistější“, jak nám to bylo tenkrát řečené. Stále se mi však zdálo, že to není to, co hledám. Později, když jsem ke své práci přidala kraniosakrální terapii a ta se stala mojí hlavní činností, opět jsem na reiki zapomněla a před ošetřením klienta jsem se naladila jen na svůj vnitřní tichý prostor. Nic víc. A právě v té chvíli se začaly dít zajímavé věci. Vstoupila do mě velká krásná síla a moje ruce dělaly různé pohyby, které měly na klienta očividně blahodárný vliv. Ruce byly náhle úplně horké, což cítil pouze klient, já nikoliv. Dodnes mi říkají, že moje ruce hřejí jako kamna. Kladla jsem si otázku, jak je to možné, že ta energie je mnohem silnější a účinnější, než když si k sobě „zavolám“ na pomoc Reiki? Pak jsem se nechala zasvětit do Shambally jednou mojí známou, která z toho byla nadšená. Zážitek to byl moc hezký, nakonec jsem absolvovala všechny stupně a stala se mistryní Shamballa. Jenže když jsem tu energii chtěla používat pro „léčení“, opět to nebylo nic moc. Ne tak, jak bych si představovala. Ale klienti, které jsem zasvěcovala do Shambally, byli většinou nadšení. Pak jsem se rozhodla pro Ra Sheebu, že je prý silnější a abych ty energie měla kompletní. Když už, tak už 🙂 Nechala se opět zasvětit i do mistrovského stupě, abych mohla druhé zasvěcovat. Zasvěcení do Ra Sheeby byl neobyčejně silný a neobyčejně zajímavý zážitek. Úplné kino 🙂 Nějaké zlaté bytosti (určitě nepocházely ze Země) mě položily na zlatý sarkofág dovnitř pyramidy a vkládaly mi různé zlaté implantáty do páteře a dovnitř hlavy po obvodu. Viděla jsem přesně jaké a cítila jsem to fyzicky, dokonce jsem cítila v ústech pachuť vlastní krve při té spirituální operaci. Ale pro léčitelskou práci mi to ani pak stále nestačilo. Akorát to přispělo k mému duchovnímu úletu, protože se mi rozkryly moje egyptské životy, kde jsem měla velkou duchovní moc a tu moc jsem si přála mít i teď. Jenže později jsem zjistila, že tenkrát mě ta moc a souvisící pýcha zahubila.

Nechala jsem se tedy „přezasvětit“ do Reiki jednou úžasnou ženou a dodělala jsem si u ní i Mistrovský stupeň, abych do Reiki mohla zasvěcovat a doufala jsem, že se moje léčitelské schopnosti zvýší. Ačkoli zasvěcení byl opět krásný zážitek, při práci s klientem se nic zvláštního navíc nedělo. To, co zde popisuji (zasvěcení), se událo v řádu roků. Vždy, když jsem se na nějaké tyto energie typu Reiki, Shamballa, Ra Sheeba zaměřila a pracovala s nimi, proud energie i účinky byly mnohem slabší, než když jsem se zaměřila čistě na kosmickou energii a vnitřní ticho. To bylo pokaždé nejúčinnější, dokonce mnohem účinnější než cokoli jiného! Stále mi to vrtalo hlavou. Začala jsem si uvědomovat, že mám léčitelské schopnosti dané od pánaboha a že se mi prostě zaktivovaly samy průběžně praxí. Ten kanál pro kosmickou energii, s níž jsem pracovala, se stále zvětšoval, zatímco Reiki a to ostatní teklo pouze tenkým pramínkem a účinky to nijak velké nemělo. Přesto jsem dál zasvěcovala zájemce do Reiki, Shambally i Ra Sheeby s tím nejčistějším úmyslem. Někteří byli velmi spokojení, jiní ani po zasvěcení nic moc necítili. Jednu paní dokonce pak rozbolela hlava a bolela ji několik dní.

Teď trochu odbočím. Mám kamarádku. Je to prvotřídní diagnostička automatickou kresbou. Vše, co zatím nakreslila a vytestovala a co se dalo reálně ověřit, byla pravda na 100%!!! Tato kamarádka kreslí auru a občas s ní spolupracuji, když potřebuji jasně vidět, jak to ten klient se sebou má a zdali se mi podařilo ho adekvátně očistit a srovnat. Ne, že bych to sama vůbec neviděla, ale z té kresby je mi to mnohem jasnější. Klient si toto testování většinou rád zaplatí, protože to zefektivní naši spolupráci na jeho harmonizaci. Všimněte si, že používám slova, jako harmonizace, blahodárný, srovnat, apod, neboť legislativa nepřipouští, abychom používali výrazy jako léčení, uzdravování a tak podobně. Pokud totiž nejsme vystudovaní lékaři, nesmíme léčit ani uzdravovat 🙂 Ba co víc! Dokonce ani lékaři nesmějí léčit na živnostenský list. To je u nás zakázáno 🙂 No, vrátím se ke kamarádce 🙂 Moje kamarádka zakreslí, jak vypadá aura, čakry, atd, jestli má na sobě přivtěleného nějakého astrálního parazita nebo duši mrtvého člověka a také mi vysvětlí proč. Řadu věcí na klientovi vidím já sama – čakry a různé defekty či zdravotní potíže a kde je jádro problému a někdy i to, zdali to umím vyřešit. Ostatní věci, jako astrální parazity, vnímám jen někdy. Když takovou entitu (duši, astrálního parazita) odvedu pryč, člověk je často rázem v pořádku a říká, že se mu stal zázrak. Tato kamarádka umí najít v auře dokonce i kletbu. To tady ale teď nechci rozebírat.

Tato kamarádka nakreslila automatickou kresbou i to, jak vypadá zasvěcení do Reiki a jak vypadá působení touto energií na člověka. Z obrázku bylo naprosto jasné, že tato energie je velice slabá oproti kosmické energii, s níž působím na klienty, která je evidentně mnohonásobně silnější a účinnější, čímž mi potvrdila to, co jsem už předtím sama zjistila! Teď určitě namítnete, že Reiki přece je Kosmická energie! No, to je ale OTÁZKA! To vám (i mně) řekli při zasvěcení, protože tomu sami věřili. Znáte hru na tichou poštu a co z toho na konci kolikrát vyjde za blbost? A to je hra. Kde je však počátek tohoto zasvěcení? Je to opravdu tak, jak se tvrdí a všude píše? Kde se tato energie vzala? Skutečně existoval nějaký mistr Mikao Usui, který ji „snesl“ a nám předal? A pokud existoval, což asi ano, tak jak víme, že to nebyl třeba jen snílek, který tomu sám uvěřil? Jak se dopátráme pravdy?

Moje kamarádka automatickou kresbou zjistila, že všichni, kdo jsou zasvěcení do reiki, tak svojí vlastní – upozorňuji svojí vlastní energií nabíjí nevědomě jakousi „banku energie“ v astrálním světě. A každý, kdo zrovna chce působit reiki, si tuto energii podle potřeby z té banky odebírá. A protože nepůsobí všichni reiki terapeuté najednou, tak logicky těm, kteří v dané chvíli na nikoho nepůsobí, může být odčerpávána v rozumné míře jejich energie pro toho, kdo s touto energií zrovna někoho léčí!!! Takže zasvěcení do reiki je něco jako pojišťovna. Všichni pojištěnci taky nečerpají plnění najednou ve stejnou chvíli. Ale ti, kteří zrovna ano, si mohou vzít kolik potřebují, protože tam je celkově dost ze všech zasvěcenců reiki. Kromě toho ta energie proudí jen „čůrkem“, nikoli vodopádem narozdíl od skutečné univerzální vesmírné energie. Podobné je to i se Shamballou, ačkoli Shamballa z toho všeho dopadla nejlépe. A co Ra Sheeba? Ta je úplně nejhorší, protože je napojená na starobylý Egypt, a to nejen v těch „dobrých“ energiích, ale i v tom špatném, bohužel. Ta může dokonce svému zasvěcenci škodit! No, možná někdy někomu může škodit i reiki, už jsem to také slyšela. Já osobně jsem nepociťovala žádnou újmu kvůli tomu, že jsem byla Mistr Reiki, Shamballa, Ra Sheeba, ale také jsem nepociťovala díky tomu žádný bonus, naopak jsem měla pocit, že mě to spíš brzdí a že se mi lépe a mnohem účinněji pracuje, když tyto adresné energie úplně při působení na klienta vynechám!

Ne každý člověk, který se chce zabývat takovouto profesí, má vrozené léčitelské schopnosti. Já třeba ano. A ten, kdo je nemá, ten by buď takovou práci neměl dělat na plný úvazek, anebo je pro něj možná užitečné (nejsem si tím jista) nechat se zasvětit do některé výše jmenované energie (Ra Sheebu bych však nedoporučovala). Díky tomu pak bude moci působit alespoň nějakou energií, je to lepší než nic, anebo lepší než dávat jen svojí vlastní energii – to je úplně nejhorší varianta, to se člověk akorát vysává ze sebe když se snaží léčit druhé. Ale někdo to prostě tak má, takže v tom případě mu možná může pomoci nějaké to výše jmenované zasvěcení. Jsou ale prokazatelně lidé, kterým zasvěcení vyloženě uškodilo. Necítili se od té doby dobře. A možná si to ani nedali do souvislosti.

Můžu říct, že když jsem se tohle dozvěděla, okamžitě jsem použila kvantovou terapii na své „odzasvěcení“. A musím říct, že se mi to povedlo na jedničku. Někde se dočtete na internetu, že Reiki je prokletí, kterého vás už nikdy nikdo nezbaví. To ale není pravda, tomu nevěřte. Mně se to vážně podařilo perfektně. Kamarádka automatická kreslířka mi to zkontrolovala. A musím také říct, že se mi při každém jednotlivém odzasvěcení někde uvnitř ve mě ulevilo, a to pro mě byl dostatečný důkaz! U Ra Sheeby ta úleva byla nejvýraznější a toto odzasvěcení bylo nejnáročenější, musela jsem si jednotlivě „vyhákávat“ zapojení vláken z jednotlivých obratlů v páteři. Tím Vším chci říct, že jsem bývala mistr všeho 🙂 a už prostě nejsem, protože jsem si to „odendala“. Sice mě všechna ta zasvěcení stála dohromady majlant, co ale nadělám. Lepší je, když pracuji nejlépe, jak dovedu, bez věcí, které jsou – alespoň v mém případě – málofunkční náhražky.

Takže SE ZDE TÍMTO NABÍZÍM, pokud někdo chce odzasvětit, jsem mu k službám. Pokud umíte kvantovku (dělám i dvoudenní kurzy kvantovky), tak se můžete odzasvětit sami. Pokud vám vyhovuje být zasvěcen a před zasvěcením vám neproudila dlaněmi žádná energie, tak prosím. Vždycky je lepší zajít si do pojišťovny pro plnění než si škodu platit ze své vlastní kapsy 🙂 Úplně nejlepší ale je, mít vrozenou schopnost přijímat a předávat univerzální vesmírnou energii, do které nelze být nikým zasvěcen, tuto schopnost buď máte, anebo nemáte. Pokud ji máte, hurááá, máte vyhráno! Pak ji můžete rozvíjet při své praxi a být jen průtokáčem – zpostředkovatelem, nikoli zdrojem energie pro své klienty. Pokud tyto vlohy sice máte, ale zatím se vám z nějakého důvodu neaktivovaly a chcete je „probudit“, pak vám mohu být také k službám, protože to umím v člověku probudit. Ale můžete si to probudit i sami tím, že s tím prostě budete pravidelně pracovat a ono se to aktivuje a postupně to sílí.

Pak tady ještě zůstává otázka, proč když pracuji s vesmírnou energií a jsem jen zprostředkovatel (nedávám nic ze sebe), proč jsem někdy dost unavená. No, to je totiž proto, že já nejsem jenom průtokáč krásné energie, která mnou proudí, ale taky jsem šamanka. To znamená, že často pracuji s pěknými hnusy – astrálními démony, nízkými přivtělenými škodícími dušemi a tak podobně. Minimálně očišťuji klienty od jejich nánosů negativních energetických splodin v těle, ale často je to i mnohem horší. A tito astrální parazité dokážou člověka hodně vysát, i tehdy, když je očišťujeme z někoho druhého nebo z bytu, nebo právě proto, protože se brání a jsou vzteky bez sebe! Ono je totiž nelze vždycky vyhnat (či rozpustit) jen tak, že na ně pouštím krásnou energii. Někdy se mi podaří vyhnat je způsobem, který mě sám o sobě může vyčerpat – myslím ten způsob práce, nikoli to, že bych dávala někomu svoji energii. Někdy ta „astrální mrcha“ přeskočí na mě, dřív než stihnu něco udělat, a sežere mi velký kus mojí energie a potrhá auru, než se jí konečně zbavím. Není to vždy úplně snadné 🙂 Někdo by mohl říct „A proč tohle neděláš kvantovkou, když jí umíš, při té by ses té špíny ani nedotkla a neunavilo by tě to.“ No, tak to může říct jedině člověk, který s tím nemá zkušenosti, protože úplně všechno nelze vyřešit kvantovkou. Kvantovkou lze vyřešit spoustu věcí, ale NE VŽDY A NE VŠECHNO. Například tu potrhanou auru si umím spravit kvantovkou, ale všechno pomocí ní nejde udělat, ač vám budou na kurzu tvrdit, že ano.

Jednou jsem jednu paní „na dálku“ očistila od astrálního démona jak to běžně dělávám. Jí se okamžitě nesmírně ulevilo od letitých psychických potíží – velkých úzkostí a depresí, kvůli kterým ani moc nevycházela z bytu. Jenže ten parchant neodletěl tentokrát do vesmíru, jak jsem zvyklá, ale seskočil z ní do jejich bytu a tam kopal vztekle do nábytku – fyzicky to bylo slyšet a členi rodiny byli vyděšeni. Její maminka vzala sůl a začala ji rozsypávat po podlaze, démon začal zuřit ještě víc. Pak vzala šalvěj a začala s ní vykuřovat místnost. To démona úplně nejvíc rozzuřilo a kopal čím dál víc a hlasitěji. Paní mi vzápětí volala a tohle mi vyprávěla. Já jsem pak s tím démonem „zatočila“ na dálku, protože bydleli daleko. Ačkoli tyto úkony trvají chviličku, tak mě celkem vysílí, protože to je práce s pěkným hnusem, kterého se musím „dotknout“ ve chvíli, kdy nejvíc zuří a pouští síru, protože ví, že s ním hodlám zatočit 🙂

Článek Proč už nezasvěcuji do Reiki… se nejdříve objevil na Kraniosakrální terapie a Energie.