O mně

Krásný den 🙂 Budete-li si tyto moje stránky pročítat (což samozřejmě nemusíte), a budu vám na některých místech připadat příliš kontroverzní a rebelská, tak se tomu vůbec nebudu divit 🙂 Jsem totiž taková, že leccos ráda zkoumám, zkouším a chci tomu přijít na kloub, a to zejména věcem, které jsou sporné a nedostatečně prokázané, a přesto jim třeba naprostá většina lidí bezmezně věří a hájí je. Potřebuji ve všem najít smysl a logiku, a tak se do některých věcí šťourám, dokud něco nevyšťourám 🙂 V tomto případě se to týká hlavně věcí duchovních. A kolikrát zjistím, že jsou věci jinak, než jak se tváří a co se o nich říká. A tak jsem se nejednou v něčem zklamala a musela změnit názor, což je v pořádku. Nesnáším, když ze mě někdo dělá blbce 🙂 Je až s podivem, kolik lidí si ze strachu nebo z pohodlnosti hájí svůj život v klamu i sebeklamu. Pokud mi některé věci neuvěříte nebo máte jiný názor, já se s vámi hádat nebudu 🙂

Co nabízím

Prací s energií se zabývám už od roku 1996. Kraniosakrální terapii, masážím a šamanizmu se profesně a s láskou věnuji od roku 2008. Služby poskytuji hlavně v Praze. Jsem také schopná v některých případech dojet k vám, obzvlášť pokud bydlíte v okolí Řevnic, kde bydlím. Vyčistit energeticky prostory (či osoby) mohu přijet, ale není to nutné – některé energetické úkony lze stejně kvalitně provést i na dálku bez mojí fyzické přítomnosti, což se může hodit lidem, kteří mají sociální fóbii a úzkosti, s tím umím taky pracovat i na dálku. Něco však na dálku udělat nejde, například kraniosakrální terapie, masáže, kinezka, Bachovky – na to se ke mně musíte objednat na osobní sezení do Prahy. Všechno se nedá vyřešit energiemi a na dálku. Pokud jste zdaleka, tak v Kontaktu je na vlastní žádost uvedeno i několik mimopražských kraniosakrálních terapeutek, které jsem vyškolila a za nimiž si stojím. O výsledcích mojí práce se můžete informovat v Referencích klientů práce na dálku a Referencích z osobních sezení.

Kurzy kraniosakrální terapie a práce s energií (a další) pořádám v Praze, výjimečně i jinde (většinou na požádání klientů, kteří mi poskytnou zázemí a skupinu zájemců o kurz). Můžete si přečíst Reference absolventů kurzů, kde jsou i dvě nádherné reference na práci dvou absolventek mých kurzů – uvidíte, jakých zázraků byly pomocí kraniosakrální terapie schopné záhy po absolvování mého kurzu KST I+II a práce s energií, kdy ani jedna z nich předtím na žádném podobném kurzu nikdy nebyla. U těch referencí jsou jejich pravá jména i příjmení.

Od roku 2008 se věnuji kraniosakrální terapii, práci s energií, šamanizmu, kvantové terapii, kineziologii One Brain, psychicko-energetickým odblokům, míchání Bachových esencí na míru, masážím – havně lymfodrenážím, konzultacím a astroporadenství. Pravidelně pořádám a vedu kurzy kraniosakrální terapie a práce s energií, kurzy kvantové terapie, šamanské semináře. Dříve jsem zasvěcovala do Reiki, Shambally a Ra Sheeby, proč to již nedělám, to se dozvíte v sekci Co byste měli vědět. Také vyhledávám geopatogenní zóny, čistím prostory od negativních energií a entit, odvádím zbloudilé i přivtělené duchy mrtvých a čistím a harmonizuji energie osob. Na zakázku mohu vyrobit ochranný energetizovaný amulet (například náramek z polodrahokamů), který může mít i jiný účel než jen ochranný, záleží na klientově přání – zdraví, štěstí, vitalita, apod.

Můžete si u mě také dojednat aktivity, které zde nevypisuji veřejně – například individuální kurz astrologie nebo třeba i výuku břišních tanců🙂 – pro vaši skupinku nebo pro jednotlivce. Jestliže máte potíže, ale nevíte, co si z mé nabídky máte vybrat, nevadí, prostě se objednejte a něco vymyslíme🙂 Jedna osobní návštěva téměř vždy obsahuje „balíček služeb na míru“ ačkoli trvá třeba jen hodinu, ale může trvat i dvě, tři – záleží na vás – viz sekce Ceník služeb.

Lidé mi často říkají, že mám obrovský záběr a velice širokou nabídku. Ve skutečnosti je to však pořád jedno a totéž – vše, čím se zabývám, je vlastně PRÁCE S ENERGIÍ. Do tohoto sousloví se dají zahrnout všechny moje aktivity. Nebo také, chcete-li jiný výraz, tak LÉČITELSTVÍ. Nebo ještě jinak ŠAMANIZMUS. Dokonce i kraniosakrální terapie, která je hlavním mým oborem a tahounem, je vlastně prací s energií, léčitelstvím a s trochou schovívavosti i šamanskou metodou, a to ačkoli je vlastně podložena vědecky a dotýkáme se při ní těla, ovšem její gró spadá do energetické úrovně.

Moje cesta

Narodila jsem se v Plzni v roce 1966 ve znamení lva v raku, s desátým astrologickým domem v rybách a dalšími aspekty, kterými jsem byla předurčena především k léčitelské profesi. Do svých 20 let jsem žila na vesnici Dýšina-Nová Huť u Plzně a po svatbě 6 let v Brně. Od ledna 1993 jsme žili 23 roků v Praze a od roku 2016 žiji v blízkosti Karlštejna a Řevnic. Vystudovala jsem gymnázium, nedokončila vysokou školu z důvodu založení rodiny a stěhování a taky proto, že jsem v dané oblasti neviděla svoji budoucnost. 15 let jsem pracovala v oblasti ekonomie, administrativy a obchodu. Kromě samostudií o těle a duši jsem vystudovala celou řadu odborných kurzů, konkrétně je vypisuji dole na této stránce. Níže je také video – můj rozhovor o kraniosakrální terapii v internetové televizi „Cesty k sobě“.

Díky přírodě, ve které jsem vyrůstala, a k níž mám obzvlášť silný vztah, se mi rozvíjela intuice, vztah k vnímání energií a věcí za hranicemi běžných lidských smyslů a také vztah k duchovnu, protože jsem na svých častých toulkách lesem přemítala o své duchovní cestě.

Od dětství jsem prošla mnoho cest, které měly vést k harmonii a k mému poslání. Vždy, když jsem harmonie dosáhla, tak jsem ji po nějakém čase zase ztratila a pak opět nalézala jinak, v jiném čase a za jiných podmínek. Téměř nikdy to nebylo jednoduché, ačkoli při zpětném pohledu to jednoduché být mohlo. Pokaždé to vyžadovalo velkou odvahu ke změně (někdy i skoku do neznáma), vůli, upřímnou sebereflexi a důvěru v sebe sama. A pak hlavně konkrétní činy namísto teoretických úvah. Já totiž nevěřím na pevně daný osud. Věřím spíš v to, že člověk sám je tvůrcem svého života svým smýšením a hlavně činy. Ano, některé události jsou osudové, to je pravda, ale spoustu věcí můžeme ovlivnit. Na osud věří většinou lidé, kteří to nikam nedotáhnou, kteří na stáří litují toho, co mohli udělat a neudělali, anebo si stěžují na špatný osud či geny nebo výchovu a těžké dětství. To považuji za alibi a výmluvy (sama jsem neměla lehké dětství) a čekání na to, že se vše zařídí nějak „samo“.

Můj život byl v minulosti opravdu hodně pestrý, vůbec ne snadný, ale skoro ničeho nelituji. A jsem si jista, že můj „osud“ mohl být úplně jiný, kdybych mnohokrát v životě neskočila do nejistého neznáma a nepodnikla určité (možná i statečné) kroky, které mě někam posunuly, a za které jsem zpětně byla sama sobě většinou vděčná. Vícekrát jsem se dostala v životě do maléru a na těžkou životní křižovatku, ze které se zdálo, že nevede žádné východisko a že je konec. Mnozí by to možná vzdali. 90% lidí hledá důvody, proč něco nejde nebo proč něco nemůžou udělat. Já mezi ně nepatřím. VŽDY si řeknu, že to MUSÍ JÍT! A hledám ZPŮSOB JAK. Skoro vždycky jsem to řešení našla za minutu dvanáct, kdy už jsem začínala mít pochybnosti, jestli opravdu není „konec“. A pokaždé se mi vyplatilo ten KROK UDĚLAT. Ti, kdo hledají důvody, proč něco neudělat nebo proč něco nejde, často říkají, že nemají sílu něco změnit nebo udělat nějaký krok. Někteří chodí donekonečna na psychoterapie, kde se jen vypovídají, ale ve skutečnosti pak nic faktického se sebou neudělají. Oblíbená fráze bývá: „Asi to tak mělo být.“ Tuhle frázi dost nesnáším a až na vzácné momenty ji nikdy nepoužívám. Když se mi nedaří nebo něco nevyjde napoprvé, nikdy neřeknu, že to tak asi mělo být, ale VŽDY se snažím podruhé, potřetí, dokud se mi to nepodaří. Až teprve, když už mám hodně důkazů na to, abych mohla říct, že „to tak asi mělo opravdu být“, tak své snažení vzdám. To se mi stává vzácně. Namísto toho, abych litovala špatných věcí, které se mi staly, anebo abych je přičítala karmě (což taky lidé často dělávají), tak hledám, co si z té situace odnést, jaké ponaučení se v tom pro mě skrývá a jak se mám příště zachovat jinak, aby se mi to už nestalo. Líbí se mi věta „závist si musíte zasloužit“, pod níž se skrývá to, že neúspěšnému člověku, který nic nedokázal, není co závidět. A často právě ten raději druhým závidí (anebo dělá ze své situace znouzectnost), než by sám pohnul zadkem 🙂 Omlouvám se, pokud se v tom vidíte, ale stejně tak doufám, že vás tato slova třeba právě nakopnou k potřebným statečným krokům ve vašem životě, a o to mi jde 🙂

_____________

Měla jsem 2 děti brzo za sebou a v roce 1993 (v necelých 27 letech) mi skončila mateřská dovolená. Od té doby až do roku 2006, kdy jsem oslavila čtyřicátiny, jsem vystřídala velké množství zaměstnavatelů a zejména kancelářských a obchodních profesí, avšak nikde jsem nebyla spokojena. Pořád jsem hledala něco víc, něco, čím bych mohla pomáhat lidem, rozvíjet své vlohy a co by mě skutečně naplňovalo. Už v roce 1998 jsem se nechala zasvětit do dvou stupňů Reiki. To byl můj první praktický krok v této oblasti. Později jsem si udělala i mistrovský stpeň reiki, abych mohla zasvěcovat druhé. Dnes už reiki nedělám, ale tehdy mě to nadchlo. Od mateřské jsem se také intenzivně zabývala astrologií jako samouk a vypracovávala ručně horoskopy všem blízkým a kolegům v práci.

_______________

V roce 2006, krátce po rozvodu, před svými 40.tými narozeninami, jsem se konečně rozhodla zrealizovat svůj sen o pomoci lidem k celkové harmonii a přirozenému zdraví, což bylo do té doby jen mojí volnočasovou zálibou. Impulzem byl rozvod, ztráta zaměstnání, tíživá finanční situace, potřeba udržet děti na studiích a zejména silná potřeba začít úplně nový, naplňující život. Jako samoživitelka se dvěma dětmi v kulminující pubertě, samými dluhy a s nulovým kapitálem jsem se rozhodla založit si u nás na sídlišti v Praze Čimicích kurzy břišních tanců a skupinového cvičení pilates, které tehdy ještě nikdo neznal. Blízcí mi říkali, že jsem cvok. Ale ono to VYŠLO!!! Byla jsem již delší dobu instruktorkou fitness (zatím však bez praxe) a vystupovala jsem nárazově na různých soukromých oslavách jako břišní tanečnice. V oblasti pohybových aktivit jsem si tedy byla jista, že mám co nabídnout. Musela jsem jen sebrat odvahu předstoupit před kurzistky, protože to pro mě byla naprosto nová role, z níž jsem měla velkou trému 🙂 Také jsem musela věřit, že to vyjde a bude o to zájem a lidé přijdou i na druhou lekci a koupí si kurz, protože jsem první lekce dělala zdarma jako ukázkové. Všechno jsem zvládla a zájem o moje kurzy byl obrovský! Pak jsem tyto kurzy rozšiřovala na další pražská sídliště a obvody a pak i mimo Prahu. Celkem to nakonec bylo na 7 místech. Díky tomu jsem se už nemusela dál trápit někde v kanceláři.

Pronajímala jsem si sály a tělocvičny ve školách, školkách, fitkách a kulturácích, všude jen na několik hodin týdně, takže jsem neměla žádnou svoji stálou provozovnu, díky čemuž jsem nepotřebovala žádný vstupní kapitál. Sehnat vhodné prostory ale nebylo vůbec snadné! Ještě dnes si vzpomínám, jak jsme s kamarádkou zpočátku chodily po Praze dům od domu a roznášely hromady podomácku vyrobených letáčků do schránek a na nástěnky 🙂 Web a cvičební pomůcky jsem si pořídila až později, když už jsem si na to vydělala. Pronájem tělocvičen a tanečních sálů jsem většinou platila měsíčně jen za realizované lekce, což byla taky obrovská výhoda. Sama jsem (kromě administrativy a koordinace celého ánsámblu) nakonec vedla 12 hodin pohybových aktivit týdně a na dalších 12 lekcí týdně jsem si vyškolila instruktorky z řad nejšikovnějších cvičenek a tanečnic z mých kurzů. Jednou z nich byla (a dodnes je) i moje dcera. Konečně jsem měla pocit, že jsem se našla a pracovala jsem s láskou a nadšením! Mám mraky koníčků – třeba i šití, háčkování, vaření, četba, psaní, malování krajinek, taroty, astrologie, lyže, kytara, piano. Ale tanec miluji snad nejvíc (ještě vedle ezoteriky a toulek přírodou), obzvlášť ten orientální a taky latino-ameriku. Ženy se na mých kurzech stávaly Ženami a krásnými tanečnicemi. Přestávaly je bolet záda a uzdravovalo se jejich sebevědomí. Mnohé byly velice talentované a vystupovaly jsme i veřejně. Fotografie mám na webu www.amarhea.cz.

Po dvou letech, v roce 2008, mi vyhřezly bederní ploténky, můj organizmus už dál neunesl zátěž starostí o rodinu a hlavně o její obživu, kterou jsem nesla roky sama „na bedrech“. Lékaři mi nedávali naděje, že bych mohla ještě někdy v životě pokračovat v pohybových aktivitách, do kterých jsem investovala tolik nadějí, času a energie, a které mě bavily a nás s dětmi živily. Takový verdikt byl pro mě naprosto nepřijatelný a zdrcující! Lékaři mi prostě neuměli pomoci, jejich snažení bylo zcela bezvýsledné a na operaci jsem jít nechtěla – i tady byl výsledek nejistý. A tak jsem hledala jiné řešení. A stal se ZÁZRAK!!! Nakonec mi pomohla paní, která ke mně chodila na cvičení a která, když mě viděla, nabídla mi své služby. Byla to kraniosakrální terapeutka. Díky její péči se opravdu stal zázrak. Dodnes jsem jí vděčná. V rekordním čase jsem se mohla navrátit do tělocvičny a tanečního sálu a zcela bez zdravotních potíží! Od té doby až dodnes nemám s plotýnkami žádné závažné potíže, které by mě jakkoli limitovaly!

_________________

Kraniosakrální terapii jsem toužila umět už od přelomu milénia, tedy mnohem dříve než jsem ji zažila na vlastní kůži od paní, která mi pomohla na potíže s plotýnkami. Jenže v době, kdy jsem tuto metodu na konci starého milénia objevila v nějakém časopise, mi chyběly finance i čas na studia. Tato metoda se tenkrát dala vystudovat pouze v zahraničí a já měla malé děti. Zázračné uzdravení plotýnek kraniosakrální terapií, skoro o 10 let později, pro mě bylo impulzem se do toho konečně pustit! Tehdy, v roce 2008, jsem napsala Radkovi Neškrabalovi, že bych chtěla absolvovat jeho kurz kraniosakrální osteopatie, což je v podstatě kraniosakrální terapie. Radek mi odepsal, že v tom roce neplánuje žádný kurz, což mě zklamalo. Nicméně jsem si na internetu našla jinou školu.

Byl to Color life s.r.o., kde majitelem společnosti a současně lektorem byl velice zajímavý starší pán Dott. Giovanni Conchin, Ital a buddhistický láma dříve žijící 7 let v Tibetu, pak také několik let na Sibiři jako vědec a v současné době žijící u Varnsdorfu, kde si zřídil své centrum. Tam přijímal klienty a pořádal kurzy Kraniosakrální terapie a Kauzální medicíny. Jiná organizace tyto kurzy u nás tehdy nepořádala. Nadchla jsem se pro možnost jít studovat k Giovannimu, protože jsem se v té době zajímala i o buddhismus. Duchovní prodchnutí kurzů mě lákalo a navíc jeho nový kurz KST měl začít už za dva měsíce! Okamžitě jsem se přihlásila. Jmenovalo se to Kauzální medicína, trvalo to cca 2 roky a součástí studia byla z více než 50% kraniosakrální terapie podle lékaře Johna Upledgera a také somatoemocionální uvolnění, které ke KST patří. Vyučoval nás ještě i další metody a byl skvělý učitel! O dost později jsem se k Radkovi Neškrabalovi na kurz přece jen podívala a ještě později i na dvouletý výcvik kraniosacrální biodynamiky. Tyto kurzy mi však nedaly nic nového. To, co umím z oblasti kraniosakrální terapie, mě naučil Giovanni Conchin a hlavně následná praxe, nikoli další kurzy KST, které jsem ještě dodatečně absolvovala.

Po několik následujících let bylo studium a praktikování kraniosakrální terapie prioritou před vším ostatním v mém životě. Konečně jsem se živila tím, co jsem vždy považovala za své poslání, i když začátky nebyly vůbec lehké. Už v průběhu studia na prvních kurzech KST jsem si udělala rekvalifikační masérský kurz, kurz manuální lymfodrenáže a spoustu dalších podobných kurzů u Refitu a založila jsem si vázanou živnost na masáže a regenerační služby. Zpočátku jsem ještě vedla kurzy břišních tanců i pilátesu, ale postupně jsem je začala eliminovat a rušit, jelikož jsem usoudila, že do důchodu se těžko „protančím“ a nahrazovala jsem je masérskou profesí ve sportcentru YMCA. Když jsem pak odešla z YMCY a udělala jsem se sama pro sebe, přestala jsem téměř masírovat a začala jsem se věnovat téměř výhradně kraniosakrální terapii a práci s energiemi, protože moji klienti měli zájem především o KST. V létě 2010 jsem nadobro sekla s břišními tanci a asi o dva roky později jsem předala zbytky kurzů pilátesu svojí dceři, nadšené „sportsmance“ a veskrze nealternativní, zato dostatečně pragmatické a nadšené fyzioterapeutce Šárce Richterové, která je dodnes provozuje na www.slunecnikruh.cz. Já si tančím už jen sama pro sebe doma když mám chuť 🙂 Od té doby se věnuji už jen léčitelským metodám a sem tam lymfodrenážím. Za to období až dodnes jsem pomohla mnoha tisícům klientů – zpětnou vazbu od některých z nich si můžete přečíst v sekci Reference.

Na přelomu let 2011/2012 jsem opět sebrala odvahu a začala kraniosakrální terapii a práci s energií s láskou a obrovským nadšením také vyučovat, a to na základech mé, v té době už bohaté praxe a znalostí od mého učitele Giovanniho. Ten mi k mému velkému nadšení řekl, že mohu tuto metodu vyučovat, protože k tomu mám značné vlohy. Udělala jsem si tedy rekvalifikační kurz „Lektor dalšího vzdělávání“ v ACZ, abych to měla kompletní. Postupem času se při práci léčitelky moje schopnosti víc a víc přirozeně rozvíjely. A tak se u mě začaly projevovat instinktivně i šamanské schopnosti, a to jak na mých kurzech, tak při individuální práci s klienty, což mě přímo nadchlo. Vyloženě jsem byla ve svém živlu 🙂 Tuto tendenci a touhu jsem pochopila nejen ze svého vztahu k přírodě, k léčitelství a čarování, ale hlavně když jsem si později nechala udělat regresi a viděla jsem, že jsem byla šamankou a léčitelkou v mnoha pozemských životech.

Záhy nato moji kariéru na dva roky přerušily dvě nepříjemné události. První byla nevyhnutelná gynekologická operace, která mi pomohla co se fyzického zdraví týká, ale na druhou stranu byla zřejmě jedním ze spouštěčů další nepříjmené etapy mého života, a tou byla těžká psychospirituální krize. Zpočátku jsem si myslela, že jde o šamanskou iniciaci, protože jsem se něco takového dočetla v dokumentech o šamanech. Věřím, že si tím mnozí šamani prošli, ale dnes už si nemyslím, že to je iniciace a ani, že to je v pořádku. Myslím si mimo jiné, že to byl nevyhnutelný a přirozený důsledek mojí blbosti a nevědomosti a určitých duchovních praktik.

___________________

V období, kdy jsem procházela psychospirituální krizí, jsem téměř vůbec nechodila do práce, ale protože jsem svůj psychický stav nedávala veřejně najevo (když jsem v té době šla vyjímečně mezi lidi, tak jsem se držela), nebylo to na mě znát. Uvnitř mého nitra se však děla hrozná dramata, kterým jsem navíc tehdy vůbec nerozuměla. Něco víc o tom píšu ve svém článku o Psychospirituální krizi v sekci CO BYSTE MĚLI VĚDĚT. Ve skutečnosti to bylo jedno z nejtěžších období v mém životě, i proto, že jsem na to byla úplně sama. Partnera jsem v té době neměla, moji tehdejší přátelé tomu moc nerozuměli, a moje děti těsně před tím vylétly z hnízda a měly svoje životy a svoje starosti, takže o tom, co prožívám já, víceméně ani nevěděly. Trvalo to od mých 47 do mých 49 let. Vůbec jsem netušila, co se se mnou děje. To jsem pochopila až mnohem později. Zpočátku se to projevovalo nádhernými vnitřními stavy všeobjímajícího bytí a neustálé radosti a pocitu štěstí prakticky bez vnějších příčin. To trvalo dost dlouho a to se mi samozřejmě moc líbilo. Později jsem však začala padat do depresí a úzkostí. V té době jsem se mimo jiné bláhově domnívala, že se třeba jedná o temnou noc duše vedoucí k osvícení, tak, jak to popisuje Eduard Tomáš (což o to, on si tím taky mohl procházet a nazvat to tak, to se už nedozvím). A ještě později jsem dospěla k závěru, že jsem se snad zbláznila. Měla jsem různé neuvěřitelné vize, ideje a neuvěřitelné předtuchy, které se pak plnily a taky příšerné obtěžující myšlenky, kterých jsem se nedokázala zbavit (což mi normálně nedělá žádný problém), hrozné úzkosti a panické ataky a hlavně těžké deprese. A protože některé chvíle byly k nepřežití a já nevěděla, jestli to vůbec někdy skončí, uvažovala jsem v jednu chvíli i o tom, že by bylo vysvobozením sáhnout si na život. To jsem si pak naštěstí rozmyslela 🙂

Bez pomoci nejbližších přátel bych toto období těžko zvládla. Na druhou stranu jsem se skrze krizi naučila spoustu užitečných věcí, které dnes mohu využít jako pomoc svým klientům. V současné době mám rozepsanou svoji knihu „Zpověď šamanky“, kde kromě zajímavých zkušeností z praxe popisuji podrobněji i tuto krizovou životní etapu i způsob, jakým se z ní dá dostat, neboť se domnívám, že to může pomoci mnohým lidem procházejícím podobnou psychispirituální krizí. Kdo ji nezažil, neumí se totiž do těchto lidí vžít ani tehdy, když je velmi emptatický. Je to fakt hrozné, divné a nepochopitelné co se s vámi přitom děje. Domnívám se, že k té krizi, kromě výše zmíněné operace (která je pro ženy odzemňující), přispělo i moje dlouholeté přetěžování se v práci, a to zejména v oblasti práce s energiemi, plus můj tehdejší mega spasitelský syndrom, ze kterého mě psychospirituální krize nadobro vyléčila! Nakonec jsem byla „osvícena“🙂, ale jinak než jsem si napřed myslela – prostě se mi „rozsvítilo v hlavě“ a slíbila jsem si „Už žádné přetěžování ani ulítávání!“ 🙂

_____________

Když jsem se po dvou letech vrátila ke své profesi, už zase jako normální zdravý člověk 🙂, připojila jsem ke svému „léčitelskému“ repertoáru ještě kineziologii One Brain, se kterou mám dobré výsledky, hypnózu, psychicko-energetické odbloky šamanskou cestou (moje vlastní osvědčená metoda), Bachovy esence a hlavně kvantovou terapii, která mě přímo nadchla, protože se dá fantasticky propojit se všemi mými léčitelskými aktivitami a funguje někdy až zázračně. Dá se s ní výborně pracovat i na dálku. Poslední dobou mi volá čím dál více lidiček ohledně čištění prostor od duchů nebo negativních energií, kteří si sami mezi sebou předávají reference na moji práci. To mě moc těší, ale někdy jsem udivena, kolik lidí má v domě ducha. Dříve jsem si myslela, že to je naprostá vzácnost, já sama jsem v domě nikdy ducha neměla, ale poslední dobou se s tím doslova roztrhl pytel. Kdyby to ale byla jenom jejich představa a fikce, jenže já pak vždycky zjistím, že to byla pravda a opravdu tam měli ducha nebo někdy dokonce dva strašící duchy. Tohle mě ale zrovna baví. Práci dnes už beru spíš jako koníčka a rozhodně se po svých mnoha životních zkušenostech a peripetiích nepřetěžuju. Musí mě to bavit. A koneckonců dnes už živím jen sama sebe 🙂

V roce 2016 jsem se přestěhovala z Prahy do malé vesničky pod Brdy poblíž Karlštejna, kde je nádherně. Do práce za svými klienty dojíždím většinou stále do Prahy. Zpočátku se mi tady dost stýskalo, ale dnes už bych zpátky neměnila. Klienti mě dnes nepoznávají, protože v témže roce jsem se vrátila k blond vlasům, které jsem nosívala v mládí až do 33 let. Kromě toho jsem v posledních letech z neznámého důvodu hodně přibrala na váze, což teď neustále řeším 🙂 Ale jsem to opravdu pořád já 🙂 Rok 2016 byl vůbec rokem převratů v mém životě. Kromě přestěhování, oslavení zlomové 50-tky a změny image (zčásti chtěné a zčásti nechtěné), se v tom roce vdala dcera, porodila moji první vnučku a také se mi oženil syn. Navíc jsem v tom roce plavala týden s divoce žijícími delfíny uprostřed Rudého moře, a to byly nezapomenutelné zážitky! Dnes je jaro 2020. Už jsem mimo jiné šťastnou babičkou dvou holčiček od dcery a jednoho chlapečka od syna a poslední roky konečně žiju klidným a vyrovnaným životem a konečně už netoužím po žádné výrazné změně ani nemám žádné nové ambice (jen kdyby nám do toho nevlezl zas koronavirus) 🙂 Na druhou stranu díky koronaprázdninám mám čas psát, číst, malovat obrazy, tvořit a chodit do přírody. A taky si mě díky koronaprázdninám a vládním nařízením dočasně víc užily moje dvě zvířátkové lásky – simaské kočičky a i já jich.

Zde je rozhovor na internetové televizi „Cesty k sobě“ z jara 2013 a níže najdete všechna má absolvovaná studia.

Moje vzdělání a certifikáty

Mám vrozené léčitelské schopnosti, nejvíce mě naučil sám život a dlouholetá praxe s klienty, ale vzhledem k profesní důvěryhodnosti níže uvádím dokončená studia a kurzy v průběhu let 1984 až 2020.

Samostudium

Energetické léčitelství podle Barbary Ann Brennan, která je mi velkou učitelkou (je autorkou knih Ruce světla, Zjevení světla, Léčení světlem), čakrový systém, práce s kyvadlem a virgulí, astrologie, výklad tarotu a run, jóga, krystalová terapie, homeopatie, Bachovy esence, psychoterapie a díla velkých duchovních Mistrů.